188 kilometrů dlouhý jednorázový závod měl letos nový finiš, místo dojezdu do Nokerebergu, kde v posledních třech letech pokaždé vyhrál Tim Merlier, se dojíždělo do rovného asfaltového stoupání. Obecně se očekával hromadný dojezd, ale to neznamenalo, že by to nejlepší klasikáři nezkoušeli rozpohybovat na rovinatých dlážděných sektorech.

Aktivní byl zejména Jasper Philipsen (Alpecin-Deceuninck), který na kostkách řádil, ukazoval svou skvělou formu, ale vytvořit si nějaký stabilní náskok před soupeři nedokázal. Pokaždé mu byl blízko slovenský mistr Lukáš Kubiš (Unibet Tietema Rockets), který dokázal několikrát odpovědět na útoky slavného Belgičana.

Na plný plyn se závodilo do posledních kilometrů, v posledním dlouhém dlážděném sektoru se utrhla skupina deset nejlepších, kde měl dva zástupce pouze jeden tým - Unibet Tietema Rockets! A byli to Slovák Lukáš Kubiš a český reprezentant Tomáš Kopecký. Právě Kopecký se snažil, aby čelní skupina spolupracovala a Kubiš mohl spurtovat o vítězství, ale spolupráce od soupeřů se nedočkal a do cíle mířil celý peloton.

V závěrečném kilometru byl peloton na sobě natlačený a pádu se nedalo vyhnout. Bohužel jako první šel k zemi Philipsen a za ním spadlo ještě několik jezdců. Kubiš a také Pavel Bittner (Picnic PostNL) se tomu naštěstí vyhnuli, českého sprintera dopředu vyvážel Nils Eekhoff, ale Bittner mu nestačil, ve stoupání se nedokázal posouvat dopředu. 

Naopak Eekhoff byl rozjetý a začal spurtovat brzo, což se ukázalo jako skvělá taktika. Na čele skupiny strávil dlouhou dobu, ale druhý Matteo Moschetti (Q36.5) se před něj už nedokázal dostat. Třetí skončil Luke Lamperti (Soudal Quick-Step), čtvrtý Milan Fretin (Cofidis) a šestý Milan Menten (Lotto). Kubiš už neměl po aktivním průběhu závodu dostatečnou rychlost a cíl protnul na devátém místě. 

„Je to docela důležité vítězství, je to moje první profesionální vítězství v závodě, nejenom v časovce. Jsem opravdu šťastný, že jsem to dnes dokázal, myslím, že jsme po celou dobu jeli dobře jako tým,“ raduje se Eekhoff. „Bylo to pár těžkých týdnů po pádu na AlUla Tour, ale zvládli jsme to a jsem docela nadšený z tohoto návratu. Ve stoupání to bylo dlouhé přetahování a já jsem Pavla vezl dopředu. Kluci přede mnou za to vzali brzo a pak začali trochu umírat. Chvíli jsem čekal a pak jsem do toho prostě šel a už se neohlížel. Jsem moc rád, že jsem vyhrál, hodně to pro mě znamená,“ dodal Nizozemec. 

Philipsen se do cíle nepodíval, otřesený nastoupil do sanitky, aby mu zdravotníci ošetřili rány, které si až příliš brzo před Sanremem způsobil.