Včera sprinteři, dnes jezdci na celkové pořadí, kteří to umí v kopcích. Na 172 km z Lagoa do Alto da Fóia 3162 vertikálních metrů. Vše podstatné se mělo odehrát v závěrečných 30 km, kdy bylo nutno překonat 5 stoupání, které následovaly rychle po sobě, přičemž  vyvrcholením byl 7,5 km dlouhý cílový výjezd o průměrném sklonu 6% a maximem kolem 7%.  

Odjelo 8 lidí. 6 km po startu. Většina opět z domácích konti týmů. Dva byli výjimkou: Max Wolker z Astany a Martin Urianstad Bugge z Uno-X. 

22letý Wolker je v Astaně týden. Přišel z britského konti týmu Saint Piran. Zatím má na kontě několik umístění do desítky ve dvojkových etapových závodech ve Francii a Portugalsku. 25letý norský cyklista, který začínal v devo týmu, zatím nikde jinde než v Uno-X nejezdil. V roce 2019 vyhrál vrchařskou  soutěž na Závodu míru U23. Loni ho tým poslal na monument Tour des Flandres.   

V polovině etapy +5:20. To bylo maximum. 

72. km před cílem předvedli jezdci Uno-X akci, která není tak často k vidění. Vpředu měli jednoho člověka, přesto nebo právě proto vyrazili z pelotonu Andreas Leknessund a Jonas Abrahamsen. Během 11 km dojeli dopředu. Před nájezdem do závěrečných kopců měla v té chvíli už jen 6členná skupina, v níž nechyběli všichni tři cyklisté Uno-X, náskok převyšující 3 min.

16 km před cílem se při stoupání na předposlední VP (3,8 km, 8%) odpoutal od zbytků první skupiny Andreas Leknessund. Jeho náskok činil 1,5 min. na hlavní skupinu vedenou jezdci Soudal-Quick Step. Při nájezdu do cílového kopce měl norský cyklista na zhruba 50člennou skupinu ještě malý náskok, ale o ten rychle přišel.

Pro Remca Evenepoela tu pracoval James Knox následovaný Mikelem Landou. Skupina se pod jejich tempem postupně začala zmenšovat a mezi odpadlíky se řadila řada papírových favoritů.

Do posledního kilometru přivezl skupinu zhruba 15 lidí Landa. To byla chvíle, kdy toho bylo moc i na Van Aerta. V poslední pětistovce se čelo nadělilo a protáhlo. Zpoza Landy vyrazil na poslední zteč 300 metrů před páskou ten, od koho se to nejvíc čekalo: Remco Evenepoel.

Jenže přišlo něco, co asi nečekal úplně každý. Nástupu Belgičana dokázal čelit jeden závodník a to tak, že v dynamickém souboji ho na poslední stopadesátce převálcoval: obhájce prvenství Daniel Felipe Martínez!

"Čelili jsme několika těžkým soupeřům, ale všichni odvedli fantastickou práci. Ve finále, ve sprintu, jsem měl dobré nohy. Přijel jsem s mentalitou, že se mi letos povede opět dobře," řekl Martínez. "Dnes to byla důležitá etapa. Jsme připraveni i na další dny. Marco Haller, můj týmový kolega včera spadl, a Alex Hajek závod opustil, ale stále budeme spolupracovat na 100 %."

"Myslím, že všechno šlo dobře. Možná jsem udělal malou chybu, když jsem začal příliš brzy. Chtěl jsem všechny trochu překvapit," řekl Evenepoel pro Cycling Pro Net. „Tým dnes ukázal, jak silný je, takže na to můžeme být hrdí. A skončit druhý je docela dobrý způsob, jak tento týden začít. Přijdou další příležitosti." 

„V závěrečném stoupání jsem se dlouho cítil dobře a věřil jsem si, když se v závěru zrychlilo, už jsem nestačil,“ řekl Van Aert, který Volta ao Algarve považuje za dobrou přípravu pro jarní klasiky. „Potřebuji takové úsilí, abych se zlepšil. Ke konci už jsem nemohl šlapat opravdu šílené hodnoty. Určitě chci zajet dobrou časovku a poslední etapa je také těžká. Těším se na ty dvě věci."

S 6sekundovou ztrátou dokončil na 3. místě Sepp Kuss a po něm v sekundových rozestupech další favorité takového dojezdu. Pořadí v cíli je zároveň i průběžným pořadím před zítřejší etapou, v které dostanou opět šanci sprinteři.

Nejlépe se z českých závodníků umístili Mathias Vacek (88.) a Pavel Bittner (92.) se ztrátou +12:35 min.