Carapaz zaútočil společně s Američanem Brandonem McNultym za posledním velkým stoupáním Mikuni Pass 25 kilometrů před cílem. Carapaz a McNulty nastoupili z čelní skupiny, kde nechyběli skoro všichni velcí favorité. Nikdo zde neměl početní převahu. Ekvádorec se McNultyho zbavil 6 kilometrů před cílem ve stoupání před vjezdem na okruh Fuji a dorazil s náskokem 1:07 před skupinou pronásledovatelů, která mezitím pohltila McNultyho.
Kukrle v dlouhém úniku
232 kilometry dlouhý závod začal únikem skupiny závodníků, kde nechyběli český reprezentant Michael Kukrle a Slovák Juraj Sagan. Skupina získala až dvacetiminutový náskok. V pelotonu se dlouho nic nedělo, dokud se nedohodly reprezentace Belgie a Slovinska, které začaly únik stahovat.
V dlouhém stoupání Fuji Sanroku zvýšili tempo Italové a odneslo to hned několik velkých jmen. Mezi prvními odpadl Zdeněk Štybar, hned po něm překvapivě také Alejandro Valverde. Žádný další únik ale nevznikl. Týmy Slovinska a Belgie společnými silami dostihly všechny uprchlíky 48 kilometrů před cílem.
Následoval pokus o únik v podání Remca Evenepoela, Eddieho Dunbara a Vincenza Nibaliho. Ale prostor nedostali. Hrdinou závodu byl Jan Tratnik, který odpracoval nejvíce času na čele pelotonu a kontroloval závod pro Tadeje Pogačara.
Van Aert přežil nejtěžší výjezd
Rozhodnout se mělo v nejtěžším výjezdu Mikuni Pass. Tempo rozjeli Belgičané a překvapivě utrhli svého Evenepoela. Wout van Aert se však držel vpředu a vše šlo podle plánu. V plánu byl i útok Tadeje Pogačara v nejtěžším úseku Mikuni Pass. Slovince se zachytili Brandon McNulty a Kanaďan Michael Woods. Van Aert jel tempo v druhé skupině a nenechal Pogačarovu skupinu ujet příliš daleko.
Tempu nejlepších nestačil Primož Roglič, který měl v průběhu závodu zdravotní problémy.
Z druhé skupiny se ještě před vrcholem nastupovalo, ale k ničemu to nevedlo, před vrcholem se skupiny spojily a Van Aert se udržel vpředu. Jenže zde byl z belgického týmu sám a musel reagovat na útoky soupeřů ve zvlněné pasáži závodu za Mikuni Passem.
Únik zkusil Jakob Fuglsang, ale Pogačar a další ho nepustili. Následoval okamžitý atak McNultyho, na kterého zareagoval pouze Carapaz. A byl to rozhodující útok. Van Aert a Pogačar nemohli pokrývat všechny pokusy a dvojice na čele získala náskok až 40 vteřin.
Carapazovo sólo
Van Aert věděl, že mu zlatá medaile uniká a pokusil se o protiútok v krátkém stoupání. Soupeřům neujel, ale pokračoval v nastaveném tempu a stáhl vedoucí dvojici na rozdíl 13 sekund. Jenže spolupráce se ve skupině nedočkal. Naopak přišly další útoky.
Mezitím se Richard Carapaz zbavil ve stoupání k okruhu Fuji International Speedway McNultyho. Američanovi docházely síly a byl dostižen, zatímco Carapaz byl stále velmi silný a náskok rychle navyšoval. Ve skupině za ním se začalo taktizovat kvůli zbylým medailím a Ekvádorec měl volnou cestu ke zlatu. Je to teprve druhá zlatá olympijská medaile pro Ekvádor v historii.
Wout van Aert začal spurtovat z první pozice a vybojoval stříbro s minimálním náskokem před Pogačarem. Čtvrtý skončil Bauke Mollema a pátý Michael Woods.
