Peloton opět dal uprchlíkům spoustu času, takže favorité celkového pořadí si to rozdali poté, co už bylo o etapovém vítězi rozhodnuto. Většinu etapy tahal tým Decathlon AG2R La Mondiale, v závěru na čele zrychlil Movistar pracující pro Enrica Mase a v cílovém výjezdu, který měřil 7,5 km s průměrem 9 %, rozjel ostré tempo celek Red Bull-Bora-Hansgrohe.
Dani Martínez jel v prudkém stoupání tak tvrdě, že zcela rozerval celou skupinu favoritů. A brzo utrhl taky lídra závodu Bena O'Connora. Martínez dostal nad limit i svého týmové kolegy Aleksandra Vlasova a Floriana Lipowitze, takže Roglič zůstal vpředu sám docela brzo. Slovinec pokračoval vlastním tempem na čele skupiny a brzo se s ním udrželi jen Mas a Sepp Kuss (Visma-Lease a Bike).
Kuss se ve výjezdu přecenil, brzo odpadl a vpředu zbyli jen dva jezdci. Mas s Rogličem nestřídal, měl totiž co dělat sám se sebou. Na O'Connora opakovaně čekal týmový kolega Felix Gall, ale Australanovi nedokázal pomoci. Ten si držel vlastní tempo a mohl jen doufat, že neztratí celý svůj náskok před Rogličem.
Trojnásobný vítěz Vuelty nemusel ani nastupovat a zbavil se také Mase, který projevil první slabost a propadal se postupně za další závodníky. Roglič už jel na plný plyn a do cíle dorazil s náskokem 35 sekund před Mikelem Landou (T-Rex Quick-Step), kterému v závěru pomohl týmový kolega a celodenní uprchlík Kasper Asgreen. 44 sekund na Rogliče ztratil lídr soutěže do 25 let Carlos Rodríguez (Ineos Grenadiers), stejně jako David Gaudu (Groupama-FDJ). Lipowitz na svého lídra ztratil 55 sekund.
Mas se procedil k bojujícímu Richardu Carapazovi a společně projeli cílem s odstupem 58 sekund. O'Connor poslal kolegu Galla dopředu a pral se se zbytkem stoupání úplně sám. Nezlomil se zcela, do cíle dorazil se ztrátou 1:55 a rozdíl mezi prvními dvěma závodníky se snížil na 1:21.
Naopak se zvětšil rozdíl mezi druhým Rogličem a třetím Masem, Španěl ztrácí 3:01 na O'Connora a 1:40 na Rogliče. Další odstupy jsou minimální, Carapaz ztrácí 3:13 a pátý Landa 3:20. Boj o pódium není vůbec rozhodnutý.
Dlouhý únik dostal spoustu času
Týmy favoritů celkového pořadí nemají velkou motivaci kontrolovat dlouhé úniky a ty tak mají ve druhém týdnu Vuelty žně. Dnes se do první skupiny dostalo 24 jezdců a nechyběli zde Wout van Aert (Visma-Lease a Bike), který útočil na všechny body, na vrchařské i sprinterské, tři jezdci UAE Emirates - Jay Vine, Marc Soler a Brandon McNulty, ale také dvojice Israel-Premier Tech Michael Woods a Dylan Teuns a další.
Skupina spolupracovala do ety 48 kilometrů před cílem, kdy zaútočil Victor Campenaerts (Lotto Dstny) a přidali s ek němu další jezdci, včetně Van Aerta. A od této chvíle se nastupovalo v podstatě neustále. Před posledním stoupání museli jezdci zdolat ještě dva menší kopce a na čele se vyselektovala osmička nejlepších, kromě Van Aert a jezdců UAE Emirates zde byli Sam Oomen (Lidl-Trek), Mauro Schmid (Jayco AlUla), Gijs Leemreize (dsm-firmenich PostNL) a Woods.
Jezdce UAE Emirates vyřadil z boje o etapu pád
V posledním sjezdu před cílovým stoupáním došlo k jednomu z rozhodujících okamžiků. Závodníci UAE Emirates se ve stoupáních snažili nějak využít početní převahy, ale nedařilo se jim to a cela taktika se rozpadla v jedné rychlé pravotočivé zatáčce. Brandon McNulty zde jel příliš rychle a pod svodidly sletěl pár metrů ze srázu. Nehoda vylekala Jaye Vinea, který také spadl.
McNulty se vyškrábal zpět na silnici se zakrváceným obličejem a jeho stav musel zkontrolovat lékař závodu. ten Američanovi dovolil pokračovat, ale čelo závodu už bylo dávno pryč. Ani Vine se dopředu už nevrátil a na čele tak zůstal jen hodně unavený Soler.
Woods exceloval ve svém oblíbeném terénu
Na začátku prudkého stoupání Puerto de Ancares nastoupil Schmid a udržel se ho pouze Woods. Oomen, Soler a Van Aert nestačili. Kanadský mistr utrhl toho švýcarského jen o chvíli později a bez většího boje pokračoval až do cíle. Sedmatřicetiletý Kanaďan si dojel pro třetí etapové vítězství na Vueltě v kariéře a čtvrté na Grand Tours. Schmid skončil druhý a Soler třetí.
„Právě teď jsem v sedmém nebi. Mým velkým cílem bylo vyhrát v dresu kanadského šampiona," říká Woods po etapě. „Letošní sezóna pro mě byla náročná. Byly to těžké závody. A tohle je velký moment katarze, velké uvolnění. Tlak se stupňoval, a když teď získám tohle vítězství, jsem v sedmém nebi."
„Měl jsem obrovské štěstí, že jsem se dostal do úniku s Dylanem Teunsem a Rileym Sheehanem. Odvedli skvělou práci. Později jsem byl trochu izolovaný, když na mě útočili Jay Vine, Brandon McNulty a Marc Soler z UAE. Když Brandon a Jay spadli, opravdu mě to vyděsilo. Doufám, že jsou v pořádku. Pak už jsem věděl, že ve stoupání musím vyhrát," věřil si do posledních kilometrů.
Prudká stoupání na konci horských etap jsou Woodsovou specialistou, stejně vyhrál svou jedinou etapu na Tour de France 2023. „V hlavě jsem měl Puy-de-Dôme. Věděl jsem, že dokud budu mít kluky na dostřel, mám šanci vyhrát, protože mi to stoupání opravdu sedí. Nechtěl jsem jet tak brzy jako Mauro, ale pak už jsem musel. Byly to dlouhé čtyři kilometry, kdy jsem jel sám. Teď už mi chybí jen etapa na Giru. Vyhrát třetí etapu na Vueltě, na to jsem opravdu hrdý. Nemládnu, takže v tomto věku je vždycky příjemné vyhrát a vychutnám si to.“
Van Aert vede vrchařskou soutěž
Lídr bodovací soutěže Wout van Aert projel cílem na pátém místě a v soutěži o zelený trikot si polepšil o 31 bodů (11 bodů v cíli a 20 bodů na prémii). Má už více než stobodový náskok před Kadenem Grovesem (Alpecin-Deceuninck), ale to mu nestačí. V úniku sbíral také vrchařské prémie, získal celkem 14 bodů a dostal se na první místo v této soutěži.
