Bora-Hansgrohe patří mezi osm týmů WorldTour, které se přidaly k projektu One Cycling. Ten usiluje o změny ve struktuře závodní cyklistiky, které by mohly přinést větší finanční stabilitu závodění na silnici. Do projektu se podle Het Laatste Nieuws zapojila také společnost Flanders Classics, která pořádá například monument Kolem Flander.
Denk chce cyklistiku rozšířit do světa, chce se dostat na nové trhy, zlepšit marketing a mělo by se podle něj zvážit i vstupné na atraktivní místa na největších závodech. Zároveň si však uvědomuje, že tradice je důležitá a Evropa bude tahounem i nadále. „Musíme chránit tradici cyklistiky v Evropě. Nelze ji jen tak přejet sekačkou na trávu a říct, že teď už budeme dělat jen nové závody,“ řekl v diskusi v rakouském Hall in Tirol, kterou pořádal ředitel závodu Okolo Rakouska Thomas Pupp.
Podle Denka je důležitá spolupráce týmů a pořadatelů největších závodů a zároveň je třeba hledat nové zdroje příjmů. „Základem je Evropa. Myslím si ale, že je třeba se vydat do Jihoafrické republiky, kde se hodně jezdí na kole. Musíte jet do Střední Ameriky, do Kolumbie. Musíte jet do Japonska. To jsou všechno destinace, kde se cyklistika v současné době nejezdí na nejvyšší úrovni. Ale jsou to velmi zajímavé země, kde by se dala vytvořit další mediální hodnota, aby se celkový koláč zvětšil,“ vysvětluje německý manažer.
Vzápětí však připustil, že změny nebudou možné, pokud se k projektu nepřidá i společnost A.S.O., pořadatel Tour de France. „A.S.O. nechce přijít o monopol. Mají svou Tour de France, mají v portfoliu Paříž-Roubaix, Paříž-Nice, Lutych-Bastogne-Lutych. Nechtějí se ničeho vzdát. Je to rodinný podnik řízený majitelem a rodinný podnik chce nakonec na konci roku dividendy. Pokud se výsledky zhorší, pak se jim tento model nelíbí. A proto se celý koláč musí zvětšit a my musíme otevřít nové trhy.“
Spolupráce a centralizace marketingu je podle Denka dalším důležitým krokem. „Každý závod má svého regionálního dodavatele aut. Pokud to všechno zadáte centrálně globálnímu výrobci automobilů, pak si myslím, že vygenerujete větší příjmy, než když si to každý organizátor závodu dělá sám - abych uvedl jen jeden příklad. Totéž platí pro marketing televizních práv. V současné době si to každý pořadatel dělá sám a ti menší musí dokonce doufat, že se jejich závody budou vysílat. Dokonce se musí podílet na výrobě televizního signálu nebo si ho sami vyrábět. Pokud se to bude prodávat jako celek, věřím, že i hospodářský výsledek bude vypadat lépe.“
Vstupenka do cílového stoupání?
Denk hledá nové příjmy kde se dá, i poměrně primitivním způsobem, jakým jsou uzavřená stoupání a prodávání vstupenek do nejatraktivnějších míst trati. „Myslím, že je to skvělé! Vezměme si královskou etapu na Tour de France. Pojedeme přes čtyři velké kopce a na konci na Alpe d’Huez. Proč nejedeme přes tři velké kopce a dvakrát přes Alpe d'Huez? Na první tři stoupání se můžete podívat zdarma, bude to rodinný festival. A v Alpe d'Huez, kde se pravděpodobně závod rozhodne, to bude něco stát. Příjmy se dělí mezi týmy a pořadatele - samozřejmě po odečtení nákladů.“
Už nyní se na některých klasikách platí za vstup do fanzóny, například na Kolem Flander a v mnoha případech se platí také za vstup na tribunu, například na světových šampionátech. Ale uzavřít přístup do celého stoupání se zdá být mnohem ambicióznější plán.
Na kolik by jeden takový lístek vyšel? „Myslím, že to záleží zcela na tom, co nabízíte. Pokud jen základní balíček, pak je pět nebo deset eur v pořádku. Pokud je k tomu ještě pivo a klobása, pak se dá možná diskutovat i o 25 eurech. Jestli za to vidím dvakrát Alpe d'Huez, nebo jako letos na Giru dvakrát Monte Grappa, tak je to dobrý nápad!“
