Jaký je přesně cíl, formát a filozofie nové lipenské cyklojízdy, dalo by se říct závodu/nezávodu?

Chceme udělat velkou zážitkovou jízdu, víc než obyčejný závod. Přijedou nám osobnosti, nějakých osm kilometrů po startu bude nájezd po rovině, můžete si s nimi pokecat, nemusíte hned prožívat ten závodní stres. Taky máme čtyři bufety na 59 kilometrech. Míříme ke všem, kdož si chtějí užít jízdu v místech, kde se až tak moc nejezdí. Aby to byl prioritně zážitek. Ta rovina okolo Lipna není na první pohled úplně záživná.

 

Jsme na trati, kudy vede?

Vyráží se z maríny v Lipně po silnici přes hráz, pak dál po silnici. Našli jsme si na jižní straně u Přední Výtoně kopec na Vítkův kámen, kam se pojede víckrát, takový malý místní Mont Ventoux. Může až překvapit, celkem se tam nasbírá 1150 metrů převýšení. Je to kopec tvrdý, prudký, zkrátka makačka. Nemusíte se stydět ani slézt a kousek vyjít pěšky. Poprvé se jede pozvolně, okolo tří až pěti procent, zvládnete to i s dětmi, nahoře je bufet. Můžete si odpočinout a sledovat vlčáky na špici, kteří se tam mezitím vrátí. Dál trať vede podél Schwarzenberského kanálu a k rakouské hranici, končí na vrcholu ve Svatém Tomáši. Zpátky si už dojedete podle svého…

 

Tedy táta to požene vepředu s jazykem na vestě a mamina s dětmi v pohodě v gruppetu?

Přesně tak. Máme to vymyšlené tak, aby se jelo s průběžnou uzávěrou provozu a mohli to dát všichni. Rodinka se může otočit v Přední Výtoni, nebo dojet do Frýdavy, tam si dá u kiosku zmrzlinu, přeplaví se přívozem na druhou stranu do Frymburku a odtud podél vody do cíle zpátky do Lipna.

 

Jak jste hledali trasu?

Já sám jsem to tam neznal vůbec. Něco jsme projeli s Martinem (Dvořákem) a Milanem (Benešem), ti to mají najeté. Pak jsem si to několikrát projet na kole i autem sám a vyšlo mi to takhle. Věřím, že to bude moc pěkný. Pokud vyjde počasí, což by mohlo. Ale zažili jsme to všichni, že na Šumavě může být i zima, to neovlivníš

 

Hodně přátelský bude i servis okolo, startovné…

Startovné je symbolické (150 Kč předem, 400 Kč na místě), ale ponechali jsme ho, aby to celé mělo kulturu, měli jsme předem přehled o počtu účastníků a připravili jim zázemí a neřešili to poslední den podle lidí, kteří přijedou na poslední chvíli. Chceme hlavně, aby si to všichni užili na nějaké úrovni. Původně jsme chtěli nabídnout ohniště na opékání buřtů i na trati, ale tyhle věci necháme v maríně v cílovém prostoru, bude tam ještě dost atrakcí, dětský mini fest, expo a další, večer budou zdarma parádní koncerty Monkey Business, Anety Langerové a dalších, nechte se ještě překvapit, co všechno tam najdete. Celá jízda z většiny na nezpevněné cestě zas tak rychle neutíká, bude to závodní výkon pro všechny.

 

Závoďák tedy nejlíp na gravelu? Ale zvládne to i horské kolo nebo silnička?

Úzké cestičky vedou většinou po asfaltu a pak štěrku, najde se pár úseků s přejetím kamenů. Tam to chce v rychlosti opatrně, abys neprorazil gumu. Bude možné se zúčastnit i na elektrokole. Registruješ se, dostaneš číslo, ale budeš mimo pořadí. V cíli tě určitě diváci přivítají, nebudou to řešit.

 

Největší aplaus ale jistě čeká olympijské vítěze Jaroslava Kulhavého (ten tady jel svůj první závod, kritérium po triumfu na Hrách v Londýně 2012, pozn. aut.), Jiřího Ježka, Kateřinu Neumannovou a hlavně Jaromíra Jágra…

Osobně jsme se asi potkali před pár lety na For bikes při jeho prezentaci s Crussisem, tam byla plná hala. To se zrovna vrátil čerstvě z Ameriky. On je obrovská osobnost, stejně jako Katka Neumannová i další.

 

Přípravy běží, ty stíháš komentovat i Tour de France v televizi. Užil sis ji?

Pro mě to byla jedna z nejkrásnějších Tour se vším všudy. Závodí se od první etapy, žádné přejezdovky. To je pro diváky fantastický, pro závodníky peklo… Ale takhle vypadá nejlepší reklama na cyklistiku. Otevřený průběh až skoro do konce. Ten závěr, kdy se Vingegaard s Pogačarem naháněli, pak si podali ruce ve sjezdu, když na něj Dán počkal, to bylo opravdu symbolický. Jsem moc rád, že tohle předvedli mladé hvězdy, které tu cyklistiku potáhnou v dalších letech. Že jsou nastavení pozitivní vůči sobě, všem ostatním, vděčni za tu šanci, čeho se mohou účastit. Je to nová generace. Ještě nedávno jsme se báli, že ta situace v profesionální cyklistice bude čím dál tím horší. Různá nepsaná pravidla přestávala platit, ztrácel se respekt, něco šlo do háje. Ale jsem rád, že se to vrací do správných dimenzí.

 

I ty najíždíš do nové etapy, poté co si zjara skončil s šéfováním veletrhu For bikes.

Máme za sebou všichni těžké období, covid se dotkl veletržnictví možná nejvíc ze všech oborů. Bylo komplet zavřeno. Nakonec se ale zase pomalu sbírá a uvidíme, jak se vyvine do budoucna, jestli firmy budou chtít tyto akce opravdu objíždět jako dřív. Anebo jestli se reklama a prezentace cyklistické produkce přenesou výrazně jinam. Podle mě má pořád svůj důvod a význam se potkat, sáhnout si na nové věci. Je to něco navíc. My jsme se tam v Letňanech s vedením nějak nesešli v dalších představách, nebyli jsme ochotni ani jeden slevit. Udělal jsem, co jsem mohl, odborníci a lidi z oboru to ocenili, to jsem rád. Nemohl se udělat veletrh v rozměrech roku 2019.

 

Jak jsi to nesl, co to pro tebe znamená?

Zpočátku mě rozchod mrzel, ale nakonec jsem zjistil, že se mi strašně ulevilo. Toho stresu bylo až moc, dělal jsem k tomu i třikrát Krále cyklistiky. Byla to etapa, která mě něco naučila, ale taky jsem si uvědomil, co chci dělat dál. Věnovat se i nadále zajímavým projektům a závodům, ale sám za sebe. Mám spoustu kontaktů, s mnoha lidmi z oboru jsme přátelé. Vždycky to beru tak, že obchod musí být výhodný pro obě strany. A věřím, že to bude fungovat i nadále.

 

Přihlášky najdete zde.

Ilustrační foto v úvodu: Lubor Tesař zcela vpravo, uprostřed moderátor ČT Tomáš Jílek, vlevo Tomáš Konečný, národní trenér ČSC