Když řeknete někomu na Moravě: ‚pojeď na kolo do Krušných hor', tak často nenajdete pochopení. Podobně jako Ostravsko není na první pohled zrovna lákavou destinací pro cyklistickou dovolenou, tak ani Mostecko nemá nejlepší pověst. Kdo osobně nezná krásy Slezska, může mít na Ostravu a okolí zkreslený pohled. Stejně to tak je s Krušnými horami, ovlivněnými Mosteckou pánví, elektrárnami a průmyslem.
Přitom Krušné hory jsou rájem pro cyklisty. Je to dáno především hustou silniční sítí a propojeností celého masivu. V Krkonoších nebo Jeseníkách oddělují horské masivy jednotlivá centra, nevede zde tolik silniček jako v Krušných horách. Ve své podstatě je možné se pohybovat po hřebenech Krušných hor v rovinatém, nebo mírně zvlněném terénu, stejně tak i v podhůří z české strany. A do masivu tohoto pohoří vede nespočet silnic.
Když to vezmu na mapě zleva, z jihozápadu:
Tady jsme v prvním úseku, mezi Kraslicemi a Božím Darem.
Druhý úsek Krušných hor od Klínovce po Chomutov.
Třetí úsek od Chomutova k Litvínovu.
Čtvrtý kolem Teplic až k Ústí nad Labem.
A poslední úsek, který už geograficky správně nepatří do Krušných hor, ale je to převážně Děčínská vrchovina, tedy až k Labi v Děčíně.
A když jsem v Děčíně, tak to beru zpět do Kraslic a ve snaze ukázat vám místní nepřeberný výběr silnic, skládám jeden kopec za druhým. Na začátku jsem si určil pravidlo, že se nikde nesmím vracet a vjíždět na stejné místo dvakrát.
Automatickým výběrem pro cyklisty (horské kolo, ale sjízdné na silničce) nám mapy.cz doporučují cestu po hřebenech Krušných hor. Tato trasa je 185 kilometr dlouhá a nastoupali bychom 3 015 metry.
Já na své mapě nakroutil 450 kilometrů s celkově nastoupanými 8 237 metry. Možná by nám místní doporučili ještě lepší volbu jednotlivých stoupání, upozornili na problematická místa, na lepší skladbu kopců. Ale přesto ty možnosti berou dech. A třeba tuhle výzvu někdo přijme, dopiluje trasu a v létě se rozjede do Krušných hor. Za kolik dní by se 450 kilometrů a přes 8 000 výškových metrů dalo zvládnout?
A protože se jedná o dovolenou, musíme si nechat poradit s výběrem místa, kam se vydat. Pomoc nám slíbili kluci pořádající Krušnoton, kteří to zde znají velmi dobře.
Krušné hory
Krušné hory lemují severozápadní hranici s Německem v délce cca 130 km, zhruba od Kraslic po Děčín. Na českou stranu spadají příkrými svahy. Nejvyšším vrcholem je Klínovec (1244 m n. m.) v jihozápadní části hor. V jihozápadní části byly od středověku těženy četné rudy, mimojiné i uran.
