Na úvod tedy 174 km a 2677 výškových metrů v dost zvlněném terénu. Šest delších kopců bylo doplněno pilovými úseky kratších výjezdů jdoucích v rychlém sledu za sebou. Nejdůležitější se na trase jevily dvě skutečnosti: třetí vrchařská prémie (8,1 km, 4%) s vrcholem 20 km před cílem a závěrečný kilometr v utahujícím se stoupání až k 6% sklonu.
Od odmávnutí ostrého startu se rozhořel souboj o účast v denním úniku. Poměrně brzo se v něm etablovala pětice jezdců: Alex Baudin (Decathlon AG2R La Mondiale), Mikel Bizkarra (Euskaltel Euskadi), Simone Petilli (Intermarché-Wanty), Adne Holter (Uno-X Mobility) a Kenny Elissonde (Cofidis), který vyhrál úvodní dvě vrchařské prémie a po etapě se dostal do čela vrchařské soutěže. Rychle najeli ke třem minutám a pak je začal peloton povětšinou vedený jezdci UAE Emirates kontrolovat.
Tým Tadeje Pogačara v druhé části etapy jel v sedmi lidech velmi vysoké tempo, které nebylo akceptovatelné pro část jezdců, mezi něž se víc jak 60 km před cílem zařadil i Pavel Bittner.
43 km před cílem došlo v hlavní skupině k pádu a ze širšího okruhu favoritů po něm nevypadali zrovna optimisticky mj. Iván Sosa (Movistar) a Maxim Van Gils (Lotto Dstny).
33 km před cílem, ještě před poslední rychlostní prémií, kde se rozdávaly bonusové vteřinky a která bezprostředně předcházela poslední VP, byli poslední z uprchlíků dostiženi, takže si pro odměnu na prémii dojel Egan Bernal (INEOS-Grenadiers) před Tadejem Pogačarem a Laurensem de Plusem, který pro Bernala tuhle metu rozjížděl. Tadej projel prémií naprosto uvolněně a tenhle „souboj“ odměnil směrem ke Kolumbijci úsměvem.
Pak se tedy začalo stoupat, na špici se vlezl Pavel Sivakov (UAE Emirates), a souběžně tedy i odpadat. Hlavní pole bylo ale stále velmi početné. Visma-Lease a Bike dal najevo, že nemíní hrát jen druhé housle a na čelo poslal Stevena Kruijswijka, kterému začal asistovat z UAE Joao Almeida. Kopec se jel ve svižném tempu, o které se dělilo více týmů, ale o ničem podstatném nerozhodl.
Do technického sjezdu bylo potřeba najet nejlépe zepředu, o což se pro Pogačara postaral Marc Soler. Toho následně vystřídal Joao Almeida a oba intenzívně pracovali pro svého lídra i ve zvlněném terénu posledních 10 km.
Na konci klesavé pasáže, která předcházela cílovému stoupání, zabral Nick Schultz (Israel-Premier Tech) a dokázal si vybudovat zajímavý náskok, protože za ním se zprvu spekulovalo, kdože to vezme na sebe. Navíc to na pětistovce lehlo a na zemi se ocitli mj. Caruso a Poels (oba Bahrain) i Bernal.
Na dvoustovce akceleroval Pogačar a mocně se na Schultze dotahoval. U toho ale také zůstalo. Nick Schultz svůj náskok o půl koňské délky uhájil. Na třetím místě se z úspěchu svého kolegy radoval Stephen Willliams. Dokonalý triumf izraelského týmu!
Čas vítěze získalo 62 lidí. Jan Hirt připsal ztrátu 59 sekund, Pavel Bittner 15:36 min.
„Bylo to pro mě obrovské překvapení. Myslím, že bylo celkem jasné, co bylo mým dnešním cílem – mým úkolem bylo vzít Stevieho z posledního klesání a projet poslední zatáčky. Ani jednou jsem dnes nepomyslel na vítězství v etapě, myslel jsem jen na tým. Byl na mém zadním kole těsně před závěrečnou zatáčkou a křičel na mě, abych pokračoval. Nechal tam totiž mezeru. Jsem Steviemu opravdu vděčný, že nechal tu mezeru, protože etapu mohl vyhrát sám," řekl 29letý australský cyklista, který čekal víc jak dva a půl roku, aby se po druhé etapě na Sazka Tour dočkal svého třetího a nejcennějšího profesionálního vítězství.
„Byl to krásný den. Opravdu jsem si to na těchto dobrých silnicích s pěkným počasím v silném pelotonu užil,“ řekl k etapě Tadej Pogačar. "Tým pro mě pracoval velmi tvrdě. Každý udělal svůj díl. Ve finále jsem to ale trochu pokazil. Měl jsem okamžitě uzavřít mezeru na Schultze. A nemuset sázet na někoho jiného. Bohužel jsem si to myslel příliš dlouho. Pak se ukázalo, že už není možné Nicka dojet."
