Na úvod pětidílného dějství připravili organizátoři na cestě z Benicássimu do Castellónu druhou nejdelší (167 km) a profilově druhou nejtěžší (2374 metrů) etapu. Tři ze stoupání byla klasifikována:  na 55. km vrcholilo stoupání o délce 12,3 km a sklonu 3,7%, na 78. km stoupání o parametrech 3,7 km s 4,4% a 17. km před cílem poslední ze tří nejtěžších toho dne dlouhé 7,7 km a průměrného sklonu 5,1%.

Po 20 odjetých kilometrech se vytvořil denní únik. Dostalo se do něj sedm závodníků: Jetse Bol (Burgos - BH),  Iñigo Elosegui (Equipo Kern Pharma), Alex Molenaar (Illes Balears Arabay Cycling), Francisco Muňoz (Team Polti Kometa), Gorka Sorarrain (Caja Rural - Seguros RGA) a dvojice VF Group - Bardiani CSF - Faizanè Manuele Tarozzi a Alessandro Tonelli.

Když v polovině etapy po průjezdu druhou VP, kde si pro zítřek s konečnou platností zajistil dres nejlepšího vrchaře Gorka Sorarrain, měli na peloton přes 9 minut, začínalo to zavánět průšvihem pro hlavní pole a šancí pro uprchlíky. 

Na sjíždění se následně podílelo vícero týmu, nejvíc ale pracovali jezdci UAE Emirates a především Bahrain Victorious.

Bezprostředně před nájezdem do stoupání na poslední VP zaútočili oba jezdci Bardiani a jediný, kdo si je dokázal s velkým úsilím dojet, byl Sorarrain, jenže stejně jim nakonec neuvisel.

Vrchol prémie přejížděli oba Italové s náskokem atakujícím 3 minuty. 

Z pelotonu se za nimi pustil do sólové akce ďábel sjezdů Matej Mohorič (Bahrain-Victorious), proletěl kolem několika uprchlíků, ale následně jeho akce nedošla kýženého efektu, o což se postarala konkurence především z UAE Emirates.

Za dvojicí na čele v bleděmodrých dresech bojoval osamoceně do poslední chvíle Nizozemec Molenaar. Jiskřička naděje mu svitla necelé 2 km před cílem, když Tonelli v maximálním úsilí a se skloněnou hlavou vyjel z kruháče o odbočku dřív, než měl, čímž zmátl i svého kolegu, a chvíli trvalo než se vymotal z natažené pásky.

Náskok měli ale natolik dostatečný, že si oba drobní vrchaři italského druhodivizního týmu mohli nakonec nikým nerušení vychutnat plnými doušky toto překvapivé a skvělé vítězství!

Ve chvíli, kdy se Tonelli zbavoval namotané pásky, zaútočil z hodně početně redukované stíhací skupiny aktuální španělský šampion Oier Lazkano (Movistar) a pár desítek metrů před cílovou čárou se mu podařilo předjet Molenara. 

Deset vteřin po něm si o další místa zaspurtovali z pelotonu ti, kdož měli být dnes teoreticky v cíli první: Jonathan Milan (Lidl-Trek), Michael Matthews (Jayco AlUla) a Matej Mohorič.

"Krásný den, za tento úspěch musím poděkovat svému týmovému kolegovi Manuele Tarozzimu, který mi pomáhal po celý závod," řekl Tonelli. "Toto vítězství je velmi důležité, protože znamená, že jsme během zimy odvedli vynikající práci. Pokusíme se v příštích dnech udržet dres lídra co nejdéle."

Náskok obou Italů 1,5 minuty na papírové favority celkového pořadí, z nichž dnes ztratil jediný Lennard Kämna (BORA-hansgrohe) a to přes 9 minut, je sice před dalšími etapami pěkný, ale nejtěžší čtvrtá etapa je natolik obtížná, že jistého co se týče konečného účtování nemají nic moc. Následující dva dny ale mají velkou šanci si užívat dres lídra závodu a nikde není předem psáno, že by ho nakonec nemuseli dovézt až do valencijského cíle.

Matyáš Kopecký dojel v jedné z početných skupin víc jak 9 minut za vítězem.