AG2R Citroën před nadcházející sezónou výrazně posílil pro klasické jednorázovky. Kromě Grega Van Avermaeta přicházejí Bob Jungels, Michael Schar, Gijs Van Hoecke a Stan Dewulf. V týmu už působí Oliver Naesen, Benoit Cosnefroy a Tony Gallopin, takže francouzský celek by měl na jaře něco velkého předvést. 

„Máme dobrý klasikářský tým se sedmi až osmi jezdci. Ten už byl silný díky Oliveru Naesenovi, nyní se k němu přidáváme také já a Bob Jungels a máme také dobré pomocníky, kteří by byli schopni zajet něco víc, například Stan Dewulf,“ říká Van Avermaet v rozhovoru se Sporzou. „Na podporu v CCC jsem si nikdy opravdu nestěžoval. Měli jsme sestavu, která byla schopná uspět, ale tato je určitě stejně dobrá, nebo je o něco lepší.“

Van Avermaet má za sebou největší úspěchy, je nejslavnějším klasikářem v AG2R Citroën, ale to mu nezajistí roli lídra. V posledních dvou letech na monumentálních klasikách nezajel vlastně nic. Zatímco Oliver Naesen byl druhý na loňském Milán - Sanremo. Nejlepším cestou k úspěchu podle Van Avermaeta bude kolektivní spolupráce: „Je to docela jednoduché, musíme dobře komunikovat. Ale ani dostat se společně do finále závodu není tak snadné. Konkurence je velká. Musíme se navzájem dobře podpořit, abychom dosáhli na vítězství. Musíme zajet nějaké výsledky. Musíme být vidět. Být připraveni. Je to pro mě nová situace a to mě motivuje, abych toho co nejlépe využil a podal vysoký výkon. Byl jsem ve stejném týmu 10 let. Mohl jsem zavřít oči a věděl jsem, co se stane. Teď je to něco jiného a to pro mě není špatné.“

Van Avermaet v letošním roce přišel o nejdůležitější dlážděné klasiky. Na Lutych - Bastogne - Lutych spadl a zlomil si žebra a obratel. Kvůli tomu přišel o Gent - Wevelgem a Kolem Flander. Nemohl se porovnat s Mathieu van der Poelem a Woutem van Aertem, ale nejlepší sezónu měl v roce 2017, dokáže se o čtyři roky později této formě přiblížit a konkurovat mladším kolegům? „Jsem přesvědčen, že stále mám svou kvalitu a že pořád můžu vyhrávat závody. To, že jsem nějakou dobu nevyhrál, neznamená, že musím začít panikařit. Pokud vše půjde perfektně, určitě je dokážu porazit. S tím si moc starosti nedělám. Vždy jsem se k sobě choval velmi kriticky.“

Příští rok bude Van Avermaet už pátým rokem úřadujícím olympijským vítězem, ale nominaci do Tokia jistou nemá, záleží na jeho formě: „To jsem s trenérem národního týmu neřešil. Nejdůležitější bude výkonnost. Pokud se nebudu cítit dost dobře, nepojedu. Ale mám zkušenosti a už jsem vyhrál. To mi hraje do karet. A jestli před tím pojedu Tour? Nemohu učinit toto rozhodnutí sám. Ale pokud mě tým bude držet na Tour až do konce, musí také existovat řešení, jak se dostanu do Tokia. O tom je třeba předem přemýšlet.“