Předstartovní „horečka“

Po Wevelgemu si Van Aert postěžoval, že Van der Poel jel tak, aby on, tedy Van Aert, nevyhrál, než aby se snažil vyhrát sám. Z hlediska priorit tedy bylo podle Van Aerta důležitější pro Van der Poela, aby nevyhrál jeho rival, než vlastní vítězství.

Van der Poel na to, že Van Aert byl největší favorit, a tedy si ho jako takového také nejvíc hlídal. A následně se nechal slyšet, že rozhodně z rivality s Van Aertem nemá špatné spaní.

Jak pikantní s ohledem na průběh a závěr dnešního závodu!

Alberto Bettiol se před startem vyjádřil, že na startu budou lepší cyklisté, než je on, ale že jeho EF Pro Cycling má velmi silný tým, možná nejsilnější v jeho historii a že jako tým se budou snažit a mají na to závod vyhrát.

Před samotným startem při prezentaci museli cyklisté odevzdat potvrzení o negativním testu na COVID-19, změřili jim teplotu a pak se mohli podepsat do startovní listiny.

Začínalo se vesměs v teplém oblečení, například Alaphilippe s pokrývkou hlavy, šátkem na krku, v bundě a dlouhých návlecích na rukách i nohách. Bylo ale hodně borců, kteří začali v kraťasech, ovšem bez návleků na rukách nebyl vidět snad nikdo. Bez deště, ale v mlžném oparu. Není divu, když se odstartovalo v Antverpách, půlmilionovém druhém největším belgickém městě s jedním z největších evropských přístavů, odkud se vyplouvá do Severního moře.

Vrtulník, jak to je obvyklé, snímal i obrázky z okolí tratě. Takže brzo po startu jsme mohli například sledovat pevnost Fort Haasdonk z roku 1913, kde se za 1. světové války bojovalo a za 2. zde Němci umístili protiletadlová děla a uskladnili tu rakety V1.

Boj o únik

Jakmile hlavní rozhodčí odmávl ostrý start, začalo se závodit o únik. Aktivní v tom byli hlavně cyklisté druhodivizních týmů, ale jezdci některých WorldTour týmů nijak nezaostávali. A byla to pořádná rozcvička. Jelikož značné množství týmů chtělo mít člověka v úniku, jeho zformování trvalo 25 kilometrů, kdy se oddělila šestice cyklistů a čelo pelotonu se zavřelo.

Rozeznat jsme mohli dresy Bora-hansgrohe (Mühlberger), NTT (Battistella), CCC (Van Hoecke), Circus-Wanty Group (Danny Van Poppel), Sport Vlaanderen (Van den Bossche) a Bingoal-Wallonie Bruxelles (Peyskens). Dopředu se pokusil ještě sólově dojet Vermote (Cofidis), sice se mu nepodařilo dostihnout vedoucí šestku, ale i tak se dalších 25 km gumoval osamocen před pelotonem, než přijal jeho náruč.

Zatímco Alaphilippe byl zpočátku vidět téměř stále na chvostu, Zdeněk Štybar se už v době, kdy se po vzniku úniku situace uklidnila, pohyboval kolem čela pelotonu, který jel rychlostí kolem 20 km/hod., takže uprchlíci měli o 20 km dál k dobru pět a půl minuty. Aby ne, když Mühlberger vynakládal do té doby práci v průměrné hodnotě 320 wattů a Van Aert v balíku jen 240.

Stále však šlo, s výjimkou mužů v úniku, jen o zahřívací část. První větší obtíž v podobě Kattebergu, 700 metrů dlouhého kvalitními kostkami dlážděného výstupu, při němž je nutno překonat 40 výškových metrů, totiž přišla až na 101. kilometru. Toto stoupání připomnělo, že se už blíží druhá, pro Ronde typická část trasy, plná dlážděných úseků a krátkých, často kostkových obtížných výstupů. Jejím faktickým začátkem byl o dalších 20 km dál první výstup na Oude Kwaremont.

Domestici

Ve chvíli, kdy měli závodníci v úniku náskok kolem šest a půl minuty, se už v pelotonu zformovalo čelo, kde byl jeden borec Jumbo-Visma (Van der Hoorn) a hned pět z Trek-Segafredo, z nichž pouze jeden (Reijnen) střídal na špici, a kontrolovali rozestup, aby nepřerostl do nebezpečných rozměrů. I tak ale po 40 km od počátku úniku měli jeho účastníci odstup 7:20 min.

Zdeněk Štybar už na špici vidět nebyl, zato v družném a veselém rozhovoru s Markem Cavendishem, který se tentokrát o účast v úniku neucházel. Byl ale čas i na dojemné chvíle, kdy Belgičan Van Asbroeck v dresu Israel Start-Up Nation zastavil u krajnice v místě svého bydliště, políbil manželku a své děti, zamával rodině a fandům a vrátil se k závodění.

175 km před cílem si v technické zatáčce ve městě lehnul Florian Vermeersch, 21 letá belgická klasikářská naděje, který se mimořádně zviditelnil při Gent–Wevelgem, kde v závěru nejlepším sice nestačil, ale i tak pro něj bylo 13. místo mimořádně dobrým výsledkem. I proto ho tým na poslední chvíli nominoval k dnešnímu závodu. Zvedal se sice pomalu, ale pak už se rychle za týmovým autem vracel zpátky do balíku.

170 km před cílem měnil kolo Nils Politt (Israel) a výborně se přitom bavil s mechanikem. Zatím žádný stres.

V první desítce se v té době zabudovali už i pracanti Elegant-Quick Stepu Tim Declercq a Kasper Asgreen. Všichni už byli zahřátí a tušili, že se blíží pasáže, kde se zahřejí ještě více. Nastal čas odstrojování a prvního doplňování energie.

160 km zbývalo do cíle, když uprchlíci najeli na první úzký technicky náročnější dlážděný úsek a jejich náskok činil rekordních 8 minut. Začala šichta Tima Declecqa (Elegant). A ke špici přijel znovu i Zdeněk Štybar. Dnes rozhodně nebyl chráněným jezdcem.

Mühlberger shodil sám sebe

Jakmile peloton najel na dlažbu, na čele pelotonu bylo nejvíc dresů dnes od počátku závodu mimořádně aktivních cyklistů Trek-Segafredo. S nimi opanovali čelo i borci CCC. Kde se vzal, tu se vzal, za špicí byl vidět Alaphilippe. Bylo potřeba být vepředu, jelikož riziko karambolů se v těchto úsecích mimořádně zvýšilo.

150 km před cílem řešil mechanický problém Florian Sénechal (Elegant-Quick Step) a chvíli trvalo, než si před něj najelo týmové auto, které mu pomohlo do kolony, odkud si přeskákal zpět do balíku. O 20 km dál totéž potkalo týmového kolegu Asgreena.

145 km před cílem přišel čas fasovat tašky s jídlem a pitím. Bez včasného a pravidelného doplňování tekutin a energie by brzo došlo na problémy s výkonností. Při odhazování tašky udělal Mühlberger školáckou chybu, když si poutkem zachytil řídítka a shodil sám sebe. Nejspíš bude chvilku hvězdou sociálních sítí.

V úseku mezihry, kdy nehrozilo takové nebezpečí, vycouvali ze špice borci Elegantu a o tempo se opět starali domestici Jumba a Treku. Tim Declercq to ale stále kontroloval. A jakmile se přiblížil Oude Kwaremont, už zase pracoval na špici.

Únik mezitím najel do Kattebergu, v němž Van Hoecke (CCC) v nejtěžší pasáži (11%) jel rychlostí kolem 15 km/hod. a 460 watty. Po Kattebergu se Mühlberger vrátil ke svým souputníkům na čelo závodu.

Van Aert ve škarpě

Několik kilometrů před nájezdem do tohoto výstupu se poprvé na špici ukázali v početném zastoupení borci Sunwebu.

Cyklisté v úniku najeli 125 km před cílem do Oude Kwaremontu, stoupání v úzkém úvozu po hrubé, nerovné, vlhké dlažbě, s náskokem 7:15 min. Hrubá dlažba pokračovala i mezi poli a v krátkém sjezdu. Pro traktory dobré.

V balíku to na úzké silničce ještě před Kwaremontem lehlo a kdo byl v závěru balíku, řešil problémy. Ovšem vepředu se zatím jelo udržovací tempo. Hned za špicí vykukovala postava Zdeňka Štybara.

Na celý Kwaremont si čelo pronajali cyklisté Treku včetně Madse Pedersena, sledováni závodníky Sunwebu. Van der Poel jakož i Petr Vakoč se pohybovali na hranici druhé a třetí třetiny startovního pole. Nic převratného se tu neudálo. I únik měl 115 km před cílem stále 7:20 min. Jenže od této chvíle už to byla stojka za stojkou.

Další na řade byl Kortekeer s maximem 17%.

113 km před cílem to na rovném úseku v zadní části balíku opět spadlo. Postiženi byli například Tim Wellens a tři borci Jumbo-Visma včetně Van Aerta! Wout vypadal docela vystresovaně. A na špici nikdo nečekal! Van Aertovi trvalo 5 km, než se ještě před Kortekeerem za pomoci týmových spolujezdců vrátil zpět. Wellens na tom byl podstatně hůř. Tomu to samotnému trvalo o dost déle.

Stažené závory

V Kortekeeru si nastoupil Boasson Hagen (NTT). Možná to bude poslední příležitost vyniknout. Balík to nechalo chladným. Jenže to, co stihl Hagen, už nestihl peloton: zastavily ho stažené závory! Boasson Hagen pak pokračoval ještě relativně dlouho ve svém úsilí, přestože si dokázal vybudovat jen minimální náskok.

Dalším na řadě byl výstup na Eikenberg. Je sice dlážděný, ale místy, zvláště zpočátku, má širší asfaltové krajnice. Takže komfort. Zato Wolvenberg, který následoval hned po něm, je sice celý asfaltový, ale dosahuje i 17%.

Na Eikenbergu byl opět zamíchaný mezi borci Treku i Zdeněk Štybar. Pár lidí už zkusilo závodit. Cyklista Ineosu i Eekhoff ze Sunwebu, ale zatím to vypadalo jako pouhé oťukávání. Jenže do cíle zbývalo 95 km a začalo se nastupovat. V popředí byl vidět i Petr Vakoč. A najednou se to na čele hemžilo dresy Elegant-Quick Step. Společně s Trekem a Sunwebem nejaktivněji kontrolovali čelo pelotonu.

V asfaltovém Berendries s maximem 12% to zkusili cyklisté spíše druhého sledu. Z Elegantu hlídal čelo tentokrát Lampaert. Balík se pořádně natáhnul a v poodjeté skupince byl vidět Asgreen. Náskok vedoucí šestky se snížil na 4:30 min. V pelotonu už se závodilo naplno. V další poodjeté dvacítce byl z Elegantu tentokrát Sénechal. Ale vše se zase sjelo.

Petr Vakoč v úniku

Mimořádně aktivní bylo dnes NTT. V úniku měli Battistellu, po Hagenovi to z balíku zkusil Van Rensburg a vyprovokoval dvoučlenný únik a s borcem z Lotto Soudal si najeli s malým náskokem do Valkenbergu s maximem 12,8%. Jenže po nich šli další vlci včetně Zdeňka Štybara a Petra Vakoče.

80 km před cílem bylo před pelotonem, pomineme-li původní únik, pět lidí i s Petrem Vakočem. Jasper Stuyven nevybral při stíhání zatáčku a chvíli se válel na zemi, ovšem bez následků. Po pár kilometrech byl pokus zlikvidován a tak nastoupil jiný borec NTT Walscheid. Dosavadní sezóna špatná, sponzor končí, bojuje se o budoucnost. V balíku lehnul Hofstetter (Israel) a dost se rozčiloval. Holt sprinter s rychlými vlákny a emočním přetlakem.

Zdeněk Štybar v úniku

Při nájezdu do Kanariebergu se jel šrot v boji o pozice. Hlavně Trek a Jumbo. Jenže v samotném stoupání odpojil malou skupinku borec Ineosu na zadním kole se Zdeňkem Štybarem. A ten mu na něm visel, i když zůstali jen ve dvou. Borce Ineosu posléze vystřídal v tandemu se Zdeňkem Michal Kwiatkowski a dojeli si Walscheida. Ale pak i oni byli dojeti.

65 km do cíle. Pár lidí zase spadlo, mezi nimi Vanmarcke (EF). S computerem v zubech vyměnil bicykl, protáhl záda a do práce. Máknul si, ale v koloně aut to zvládl.

Hlavní favorité byli stále neviditelní. Bylo potřeba ušetřit co nejvíc sil na rozhodující chvíle.

Blížil se druhý průjezd Oude Kwaremontem a aktivita i stres narůstaly. Na samou špic se posunul borec Alpecinu rozrážející vzduch Van der Poelovi. Z původního úniku vypadl Peyskens a to doslova. Nezvládl průjezd esíčkem přes vyvýšenou část vozovky.

Čelo z Elegantu hlídal v Kwaremontu opět Zdeněk Štybar společně se Sénechalem, který vypadal, že je ve skvělé formě. Ke konci výstupu se zrychlilo, pár lidí vzadu odpadlo, ale opět nic zásadního se nestalo. Snad jen to, že se po kopci pokoušel odjet další borec NTT Gogl! A snad i to, že mezi odpadlíky byl Stefan Küng (Groupama-FDJ).

52 km před cílem následoval Paterberg, peloton v něm pilotovali Van Baaarle s Kwiatkowskim (oba Ineos), poprvé byl vidět u čela Trentin (CCC), bezprostředně poté byl zlikvidován původní únik, ale pohromadě jelo stále kolem 70 lidí.

Teď už doopravdy

Jenže po Paterbergu se začalo nastupovat. Poodjeli Van Baarle a Devenyns s Alaphilippem! Nevydrželi na čele dlouho, ale ukázali soupeřům sílu. Než byli dojeti, dovezl k nim Naesena Bardet (oba AG2R). Následně znovu zrychlil Van Baarle a odvezl s sebou Bardeta. Takto najeli 45 km před cílem do Koppenbergu!

Tady už musela být a také byla většina favoritů na čele. Jednou z výjimek byl Trentin, na němž bylo na vrcholu stoupání vidět, že je to pro něj dnes konečná stanice. Obdobným způsobem vycouval z popředí o několik kilometrů dál i Mads Pedersen. Nejdéle z Treku se držel vepředu Jasper Stuyven, ale i on se 25 km před cílem poroučel ze stíhací skupiny za vedoucí dvojicí. Aktivita Treku dnes vyšuměla naprázdno.

Naopak Alaphilippe se zachytil Turgise (Direct Energie) a pospolu odjeli. Docvakla si je skupina 7 lidí, za nimiž jelo dalších 15. Z této druhé skupiny si dopředu dojel sólo Benoot (Sunweb), ale musel utratit obrovské množství sil.

Po dalším výstupu, tentokrát na Steenbeekdries 39 km před cílem znovu odjel Alaphilippe a s ním se udržel jen Van der Poel. Ze skupiny za nimi se však zvednul Van Aert a na počátku Taaienbergu si vedoucí duo dojel! Bylo vidět, jak cyklisty ze skupiny za nimi, kterých bylo kolem dvaceti, tohle stoupání strašně bolí.

Dojet únik se pokusil Bettiol (EF) s Madouasem (FDJ), jenže měli smůlu v tom, že s nimi odjeli Sénechal s Asgreenem a ti nešlápli ani jednou ve prospěch této snahy. První dva to tedy vzdali a počkali na celou skupinu, v níž byli samí silní klasikáři.

Alaphilippe na zemi!

Zbývalo 35 km do cíle, když vedoucí trojice míjela zpomalující motorku. Van Aert ji míjel natěsno, Van der Poel musel hodit mini myšku a za ním jedoucí Alaphilippe už to nestačil a ramenem naplno trefil součást motorky. V nekontrolovaném pádu se zřítil na asfalt. Rameno a zápěstí, zklamání a frustrace. Konec pro jednoho z triumvirátu korunních princů této klasiky.

Mladé pušky na čele závodu osaměly, ale nepolevily. Byť se skupina za nimi snažila, přičemž v tom vynikali Naesen (AG2R) a Bettiol, tak náskok mírně vzrůstal. Před posledním výstupem, jímž byl Paterberg, to zkusil sólově Naesen, ale i přes enormní snahu ho skupina po zhruba čtyřech kilometrech pohltila.

Mathieu Van der Poel vítězem 104. ročníku Flander

V samém závěru se samozřejmě na čele taktizovalo. Van Aert nechal Van der Poela jet z první. Spurtovat začali zhruba na dvoustovce téměř současně. Kolo na kolo, tělo na tělo, maximální vypětí. Pár centimetrů rozhodlo ve prospěch Van der Poela. Druhé místo pro Van Aerta je nic. Taková je cyklistika.

Jestliže Van der Poel vypadá v průběhu závodu nad věcí a vše má pod kontrolou, pak poté, co zjistil, že vyhrál, nechal propuknout na plno mimořádně vypjatým emocím. Zaslouženě!

Spurt stíhací skupiny ovládl podle očekávání nejlepší sprinter, který se tu nacházel, Alexander Kristoff (UAE).

A naši? Petr Vakoč 70. se ztrátou 8:26 a Zdeněk Štybar 73. +9:36 za vítězem.

V ženském závodě ujela z vedoucí patnáctičlenné skupiny na Oude Kwaremontu 18 km před cílem klasikářka extra třídy Chantal Van den Broek-Blaak (Boels-Dolmans) a svůj únik dotáhla i přes Pateberg až do cíle.

Úspěch nizozemského týmu na 2. místě ještě zvýraznila Amy Pieters, která začala sprint ze závěsu za favoritkou sprintu Lotte Kopecky (Lotto-Soudal) a to se jí vyplatilo.