Žádná dominance jednoho závodníka od druhého okruhu závodu. Světový pohár v Namuru byl skvělým představením třech nejlepších cyklokrosařů světa, kteří jsou mimořádnými hvězdami i na silnici. Sebevědomý Tom Pidcock útočil, Wout van Aert se po soustředění ve Španělsku vrátil v úžasné formě a světový šampion Mathieu van der Poel dokázal, že nemusí být nejsilnější, aby dokázal vyhrát. 

S Pidcockem, Van Aertem a Van der Poelem se snažil držet krok i vítěz z Tábora a lídr Světového poháru Michael Vanthourenhout, ale až do napínavého konce nevydržel a dojel čtvrtý. Souboj prvních třech byl mnohem vyrovnanější. V šestém z devíti okruhů k útoku zavelel Tom Pidcock, který si na technicky a fyzicky náročné trati v belgickém Namuru hodně věřil. Po vítězství na Superprestige v Gavere chtěl dokázat, že jeho vzestupná forma nedosáhla vrcholu. 

„Pro mě je nejlepší jet si svůj vlastní závod, Vždy se mi víc daří, když vedu, než když jedu za někým, protože jsem se to tak naučil v juniorech a v kategorii U23. Doufal jsem, že by se ti dva mohli víc dívat na sebe navzájem a nechají mě jet. Dnes jsem neměl štěstí na své straně. Kdybych měl v posledním kole trochu víc sil, mohl jsem skončit druhý. Ale na vítězství to nebylo. Nenechali mě dost ujet. Ale pódium za dvěma králi je dobré,“ říká Pidcock o svém závodě.   

To Wout van Aert byl k sobě mnohem kritičtější, v předposledním kole se vydal stíhat vedoucího Pidcocka, ale za sebou vezl Van der Poela, se kterým nakonec o pouhé tři sekundy prohrál: „Vyhrál jsem cenu pro nejhloupějšího závodníka. Dovezl jsem Mathieuho zpět dopředu a měl jsem vědět, že to nemám dělat. Mathieu umí jet v posledním okruhu hodně přes limit. Chybělo mi sebevědomí, málo jsem se staral o vítězství v závodě, které bylo možné. Soustředil jsem se víc na návrat k Pidcockovi, místo toho, abych se soustředil na vítězství.“

Forma Wouta van Aerta byla poměrně překvapením, ale soustředění v teple mi evidentně hodně pomohlo: „Můžu na tom stavět. Jsem rád, že jsem odjel takový závod. Sebedůvěru, která mi doteď chyběla, musím využít v budoucích závodech. Příliš moc jsem tahal a sám jsem útočil málo. Měl jsem se o něco pokusit.“  

Naopak Van der Poel byl se svým závodem spokojený, vždyť vyhrál, ale také přiznal, že hodně trpěl: „Byl jsme celý závod na limitu a musel jsem hodně riskovat. Několikrát jsme málem spadl. Nemohl jsem dojet ztrátu sám, takže jsme se museli spojit. Nebyla to taktika. Musel jsem se zmáčknout a vydat ze sebe všechno. Pidcock jel svůj závod a pokud můžete, měl byste na této trati tak jet.“