Sedm let trvalo, než se Sep Vanmarcke dočkal dalšího významného vítězství v jednorázovém závodě. V roce 2012 vyhrál překvapivě vlámskou klasiku Omloop Het Nieuwsblad, letos zvítězil ve Velké ceně Plouay - Bretagne Classic. Pro belgického klasikáře to bylo povzbuzení, ale cíle má stále mnohem větší. 

Na jaře prožil další velké zklamání, když se zranil v klasice E3 BinckBank a brzo mu bylo jasné, že nepojede na Kolem Flander o vítězství. Dokonce nebylo vůbec jasné, zda do závodu vůbec nastoupí. O Ronde nakonec nepřišel, naopak byl zásadním pocníkem Alberta Bettiola, pozdějšího vítěze. 

"Měl jsem z toho opravdu velkou radost. Také kvůli mně osobně, protože dva dny před závodem jsem nevěděl, jestli budu schopný startovat. Byl to hazard. Před závodem jsme si řekli, že pojedu aspoň čtyři hodiny. Ale vše šlo mnohem lépe, než jsme očekávali. A že Alberto vyhrál? V tu chvíli jsem to cítil jako vlastní vítězství, ale postupně to nadšení slábne, protože jsem ve skutečnosti nevyhrál," řekl Vanmarcke v rozhovoru pro Wielerflits.nl.

O týden později byl Sep Vanmarcke opět lídrem EF Education First na Paříž - Roubaix. A dokázal dojet na čtvrtém místě. Vítězství v Pekle severu není nemožné: "Jel jsem o vítězství. Až do Carrefour de l´Arbre, kde už jsem nemohl přidat. Naštěstí mě v týmu stále podporují. Věří, že je to možné a veřím i já. Pokud vše vyjde. Když vše do sebe zapadne. Jako 1. září v Plouay."

Sep Vanmarcke byl už několikrát blízko vítězství na Kolem Flander a Paříž - Roubaix. Ve Francii dojel jednou druhý a třikrát čtvrtý. Ve Flandrech byl dvakrát třetí. Vždy mu něco chybělo a zdá se, že nikdy nenaplnil předpoklady a naděje. Vždyť ve 23 letech vyhrál Omloop, jednu z největších klasik. 

"V posledních letech se objevila spousta mladých talentů a výsledkem je, že belgická média se o mě zajímají mnohem méně. A možná každý přijal, že tohle je moje úroveň. Že nejsem velký vítěz. Nejsem tím, kým jsme doufali, že budu po vítězství v Omloopu před sedmi lety. Prostě nemám nejrychlejší sprint, takže nejsem vítěz. Ale to, že se věci kolem mě zklidnily, je pro mě mnohem příjemnější."

Ale zůstává ambiciózní i v dalším roce: "Chci vyhrát velkou klasiku. Nejlépe jeden z monumentů. Chtěl jsem je vyhrát několikrát. Teď budu velmi šťastný, pokud se mi jednou podaří vyhrát Kolem Flander, nebo Paříž - Roubaix. To zůstává posledním cílem mojí kariéry."

Jenže EF Education First nemá jen Sepa Vanmarckeho. Ambiciózní jsou i další klasikáři. Alberto Bettiol obhajuje vítězství na Ronde, ale není jisté, zda se ještě někdy dokáže soustředit na jeden velký cíl jako letos v dubnu. Vanmarcke je mnohem spolehlivější závodník. A dále přišli Jens Keukeleire a Magnus Cort. "Keukeleire a Cort jsou další dva velmi silní pěšáci pro dlážděné klasiky. Přidejte k tomu Alberta Bettiola, Sebastiana Langevelda a mě a máte pět ambiciózních jezdců," dodává Vanmarcke. 

Sep Vanmarcke se řřadí k předním klasikářům, kteří dlouho usilují o vítězství na monumentální klasice. Do stejné skupiny spadají Zdeněk Štybar, Tiesj Benoot, Tim Wellens, Oliver Naesen, Matteo Trentin, Michael Matthews a Yves Lampaert. Dočká se někdo z těchto mužů už příští rok, nebo vůbec někdy?