Chris Froome patří mezi deset nejlepších specialistů na třítýdenní závody v celé historii silniční cyklistiky. Se sedmi triumfy na všech třech Grand Tours se dělí o čtvrté místo s Albertem Contadorem, Miguelem Indurainem a Faustem Coppim. Lepší jsou jen Eddy Merckx, Bernard Hinault a Jacques Anquetil.
„Stále věřím, že má v sobě jeden velký den, kdy zazáří. S každým šlápnutím se přibližuje k formě, jakou měl v minulosti. Vypadá, že by mohl být konkurenceschopný v příštím roce a mohl by jet o páté vítězství na Tour" věří Froomovi Bradley Wiggins, vítěz Tour de France 2012.
Wigginsovo přání je otcem myšlenky. Froome na Vueltě nijak nenaznačil, že by se mohl opět stát vítězem Grand Tour.
Největší šampioni jsou si všichni dost podobní, i co se týče věku, v jakém získali své nejvýznamnější úspěchy.
Věk 10 nejlepších Grand Tour jezdců při prvním a posledním vítězství v třítýdenním závodě:
Eddy Merckx 22 - 29 let
Bernard Hinault 23 - 30
Jacques Anquetil 23 - 30
Fausto Coppi 20 - 33
Miguel Indurain 27 - 31
Alberto Contador 24 - 32
Gino Bartali 21 - 34
Alfredo Binda 22 - 30
Felice Gimondi 22 - 33
a
Chris Froome 26 - 33
(Lance Armstrong 27 - 33)
Jak vidno, Chris Froome v roce 2018 dosáhl téměř maximálního věku, kdy je možné Grand Tour vyhrát. Věk 33 let je už hodně pozdní. Pouze devět vítězů Tour de France mělo víc než 33 let. Na Giru je to dokonce jen pět jezdců, jedním z nich je Froome. A na Vueltě jsou to jen tři závodníci.
Chris Froomovi bude v příštím roce už 36 let, v tomto a vyšším věku vyhráli jen dva závodníci, Firminu Lambotovi bylo na Tour de France v roce 1922 už 36 let a Chris Hornerovi na Vueltě 2013 bylo dokonce už 41 let a 328 dní.
Zranění není největší problém
Chris Froome se letos snažil dostat do formy po těžkém zranění z loňského ročníku Critérium du Dauphiné. Dlouhé rekonvalescence zanechala na britském cyklistovi výrazné následky, ale neubrala mu motivaci. Na začátku roku se vrátil k závodům a dokázal dokončit španělskou Vueltu.
Patřil však k těm horším a je zřejmé, že dlouhá pauza a zranění zanechalo výrazné následky. Froome se postupně zlepšuje, ale nejde to moc rychle a od příštího roku by přitom měl být hlavním lídrem sestavy Israel Start-Up Nation. Těžko si to představit. Pravděpodobnost, že se ve svém věku vrátí na úplný vrchol formy je malá. I kdyby nebyl po zranění.
Nejlepší cyklisté světa ukončovali své kariéry relativně brzo. Když už nebyli stejně dobří jako dřív, neměli žádný důvod pokračovat. Dělat práci domestiků a pomáhat mladším nemá v jejich případě smysl. Platí to však o specialistech na třítýdenní závody, klasikáři dokázali uspět i v mnohem pokročilejším věku. Alejandro Valverde vyhrál světový šampionát ve 38 letech, stejně jako Joop Zoetemelk, který dokonce ve 39 letech vyhrál Amstel Gold Race.
Klasikáři potřebují o trochu jiné schopnosti, než jezdci na Grand Tours. Každodenní schopnost regenerace není potřeba, jede se jen jeden den. Potřebují však spoustu zkušeností a velkou vytrvalost, aby ušetřili co nejvíce sil na závěr 260 kilometrů dlouhých závodů. Jenže Chris Froome nikdy nebyl dobrý v jednorázových závodech. A teď už to nedožene.
Takže ne, nedokážeme uvěřit že se ve 36 letech vrátí na vrchol. Stejně jako to s největší pravděpodobností nečeká Vincenza Nibaliho. Jejich generace je na odchodu. Ale kdyby nás překvapili a dokázali to ještě jednou natřít Pogačarovi, Bernalovi, Evenepoelovi a dalším mladíkům, bylo by to krásné zakončení kariéry.