Boroš získal osmý titul a osamostatnil se na čele historických tabulek, ale sám po závodě přiznal, že se nedá srovnávat konkurence mezi současnými závodníky a závodníky v době Radomíra Šimůnka a Zdeňka Štybara. Boroš měl letos v kategorii Elite jen jednoho přímého soupeře, týmového kolegu Jakuba Ťoupalíka, který dojel v celkové klasifikaci na třetím místě. A pokud by se jel mistrovský závod rozdělený, na třetím místě by skončil dvaačtyřicetiletý Ondřej Zelený (v Jičíně 13.) a ať mi promine, to už je cyklista z kategorie hobby. Pokud vezmeme dvaatřicetiletého Boroše na vrcholu kariéry, kam se poděli jeho vrstevníci? A mladší „eliťáci“? Podívejme se do výsledků z Jičína:
Stejný ročník 1992 jako Boroš byli na startu dva: 21. Jiří Štěpánik a Lukáš Vaculík, který vzdal.
Ročník 1993: poslední ve výsledcích 32. Ondřej Louvar.
Ročník 1994: nikdo
Ročník 1995: nikdo
Ročník 1996: nikdo
Ročník 1997: 16. Daniel Mayer
Ročník 1998: 14. Tomáš Bakus
Ročník 1999: 25. Hynek Tekula
Ročník 2000: nikdo
Ročník 2001: 3. Jakub Ťoupalík a 30. Radim Šťastný
Jaku Ťoupalík nezávodil v terénu celé tři měsíce a přesto mu to stačilo na medaili na mistráku.
Tedy mladších z kategorie Elite ve výsledcích jen šest (35 startovalo celkem) a mimo Ťoupalíka jde ve své podstatě jen o hobíky, výsledky na to poukazují. Z výsledků vyplývá, že měl Boroš jen jednoho vážného soupeře na mistráku a také jen jednoho vážného soupeře o reprezentační start na mistrovství světa. Ale tam ani vlastně Jakub Ťoupalík startovat nechce a tak nominace jen jednoho závodníka Elite pro MS není překvapením.
Mohlo by se podle výsledků z Jičína zdát, že prostě Elite prohrává s kategorií U23 když startovali ve společném závodě, ale pravda to není. V kategorii U23 je to ještě horší, v kategorii Elite dělá Boroš v mezinárodní konkurenci slušné výsledky, ale v U23 je to horší. Podle mezinárodních výsledků třiadvacítkářů se nástupce Boroše nerýsuje. V dospělé kategorii nemá Boroš soupeře a od výkonnosti nejlepších závodníků v U23 má obrovský náskok.
Co za tímto úpadkem stojí? Někteří cyklokrosaři se přeorientovali na silničáře, například Tomáš Kopecký a Adam Ťoupalík. Ale to není ten pravý důvod, za vší stojí malá členská základna a nedostatek jezdců ve všech kategoriích a disciplínách. V případě cyklokrosu je to pouze hodně viditelné. Přilákat mladé sportovce do světa cyklistiky je rozhodně největší výzvou pro Český svaz cyklistiky. Bez cyklistů to totiž nepůjde.
