Sledovali jsem jeden z největší výkonů snad v celé historii silniční cyklistiky, vždyť Pogačar, jako největší favorit závodu, zaútočil už 101 kilometrů před cílem ve výjezdu Witikon. A asi nikdo nechtěl věřit, že by mu tohle mohlo vyjít. Nikdo z největších soupeřů nezareagoval, protože tohle byl opravdu nečekaný útok. Remco Evenepoel a Mathieu van der Poel proto zůstali v klidu a spoléhali se na své týmové kolegy. Udržet se s Pogačarem pokusil Andrea Bagioli, ovšem marně, ve stoupání odpadl. 

Před Pogačarem byla skupina uprchlíků, včetně Jana Tratnika, který na svého lídra okamžitě počkal a pomohl mu dojet do skupiny. Tratnik podal skvělý výkon, dovezl Pogačara dopředu 91 kilometrů před cílem a dovezl nejlepšího cyklistu světa a zbytek skupiny uprchlíků pod strmé stoupání Bergstrasse, ve třetím okruhu před cílem.

Belgičané propadli

V pelotonu se nedělo nic zvláštního, na čelo si najeli Belgičané a dokázali odstup držet na 35 sekundách. Evenepoel měl k ruce hned pět domestiků a zdálo se, že má vše pod kontrolou. Před výjezdem Bergstrasse se jednotlivé národní týmy tlačily dopředu a Pogačar neměl nijak velký náskok. 

Na Bergstrasse rozjel ostré tempo, kterému stačil pouze francouzský reprezentant Pavel Sivakov. Ten už závodil bez svého lídra Juliana Alaphilippa, který musel kvůli pádu vzdát už na začátku závodu a byl odvezen do nemocnice. 

Sivakov s Pogačarem střídal, zatímco v pelotonu se belgický tým rozpadl. Na čele zbyl jen Tim Wellens, který krátce potáhl a Maxim Van Gils. 72 kilometry před cílem proto ve výjezdu Witikon zaútočil Evenepoel, ale jeho soupeři byli pozorní, především Van der Poel si ho snadno doskočil. 

Pogačar se Sivakovem drželi náskok 45 sekund, zatímco hlavní skupina se zúžila jen šestnáct jezdců, mezi kterými však nechyběl český reprezentant Mathias Vacek. 

60 kilometrů před cílem z druhé skupiny odjeli Ben Healy (Irsko) a Brit Oscar Onley, ke kterým se za chvíli přidal Toms Skujinš (Lotyšsko). Onley tempo zkušenějších soupeřů nevydržel, ale Healymu a Skujinšovi se podařilo získat slušný náskok před skupinou s Evenepoelem a Van der Poelem. 

51,5 kilometrů dlouhé sólo 

Pogačar dojel se Sivakovem pod předposlední výjezd Bergstrasse a od mety 51,5 kilometru před cílem už pokračoval sám. Sivakovovi došlo a rychle propadal dalšími skupinami. Naopak Pogačar netrácel elán a necelé dva okruhy před cílem držel náskok okolo jedné minuty před největšími soupeři. Ti nedokázali spolupracovat, naopak si nastupovali, což hrálo Pogačarovi do karet, svůj náskok lehce navýšil. 

Rozhodně ho to nijak neuvolnilo, byl nezvykle nervózní, ani s tak velkým náskokem si nemohl být jistý, že dojede do cíle sám. V nájezdu do posledního okruhu měl náskok jedné minuty před Skujinšem a Healym a 1:26 před třetí skupinou favoritů. 

Poslední výjezd Bergstrasse zvládl velice dobře, ale o velkou část svého náskoku přišel, protože vzadu se začalo útočit. Marc Hirschi dynamicky zaútočil v prudké části stoupání a stíhal dvojici před sebou. K Hirschimu se přidal Enric Mas a v posledním stoupání Witikon si dojeli Skujinše a Healyho. Skupina se zanedlouho rozrostla také o Van der Poela, Evenepoela a O’Connora. 

Pogačar odvrátil drama

Sedmička pronásledovatelů ztrácel na vrcholu posledního dlouhého stoupání 40 kilometrů a na Pogačarovi už bylo znát, že mnoho sil mu nezbývá, ale křeče se mu vyhýbají. Ve zvlněném úseku a ve sjezdech dokázal najet pár dalších sekund náskoku před nespolupracující skupinou. 

V závěrečných 10 kilometrech už bylo jasné, že tohle neuvěřitelné sólo dotáhne až do cíle a stane se poprvé mistrem světa. Za ním se ještě závodilo, ale nikdo nedokázal rozhodnout na výkonnost, každý útok někdo pokryl. 

Až 2 kilometry před cílem nenápadně odjel O’Connor a získal slibný náskok. Pogačar mezitím už začal slavit a cílem projel s náskokem 34 sekund před druhým Australanem. O třetí místo spurtovala skupina šesti závodníků, Skujinš se pokusil soupeře zaskočit brzkým nástupem, toho si všimnul Van der Poel a Lotyše před páskou přeskočil. Pátý dojel Evenepoel, šestý Hirschi, sedmý Healy a osmý Mas.

Vacek se blýskl vyzrálým výkonem 

Češi se na závěr šampionátu předvedli ve skvělém světle, v úvodních kilometrech se drželi vpředu a Jakub Otruba, Michal Schlegel a Michael Boroš pomohli Mathiasi Vackovi udržet se na předních pozicích před posledními 100 kilometry závodu.

Vacek se dokázal udržet v elitní skupině s Evenepoelem, Van der Poelem a dalšími hvězdami až do posledního okruhu. Odpadl 20 kilometrů před cílem a dokončil ve třetí skupině za Pogačarem se ztrátou 3:52. Cílovou pásku protnul na dvacátém místě.