Jak se to povedlo?

Když jsem viděl profily, říkal jsem si, že zrovna tady bych to měl zkusit. Jelo se hodně rychle, až do stovky průměr 50 km/h. Závěrečné okruhy se pole už trošku dělilo, ale pak se zase rychle sjelo. Dva kluci odskočili, dojeli jsme je asi deset kiláků (celkem 147 km) před cílem. Finiš vedl trochu do kopce, kluci mi to dobře rozjeli, byl tam prostor a pak posledních padesát metrů jsem urval. Bylo to v pohodě, byla to povinnost. Nevadil mi ten kopeček vůbec.

V polské Sobótce ses tedy naladil?

Určitě to bylo tady náročnější. Vážím si každého vítězství, ale tady to stojí za to, opravdu. Francie dobrá, UCI body, velká konkurence, i k tomu ten profil rovinatý, což mi vyhovuje. Sešlo se to.

Forma stále stoupá?

Nevím, doufám, že by to ještě mohlo být lepší. Změnil jsem tým a trénink, už jsem skoro bez dráhy. Nevím, jak to se mnou bude vypadat dál. Teď to nedokážu odhadnout, ale rád bych šel ještě nahoru a myslím, že to půjde.

Jak se obejde světový šampion a evropský medailista ve scratchi a madisonu z dráhy, odchovanec Kova, bez oválu?

Když je čas, jdu se projet, ale ten jsem měl v poslední době jen jednou a zajel jsem si do Motola. Po Loiře chci chodit víc, měl bych jet na světový pohár do Kanady na dráze. Ale spíš jen pro pocit nohou a orientaci, určitě by to nemělo ovlivnit moji přípravu pro silnici.

Jak jsi ještě měnil trénink u trenéra Fialy?

Kilometry narostly dost, ale intenzita asi ne, měl jsem tu dráhu. Většinou jezdím sám doma v Berouně, tam jsou na trénování dobré terény. Nejsem tam tak často, spíš si odjedu to, co zrovna potřebuju. Někdy si dojedu do Prahy, když se s někým domluvím, ale velmi málo. 

Přestup z Prostějova do Elkova tedy hodnotíš pozitivně, že?

Samozřejmě. Jsem spokojený, sedlo si to. Start sezony bývá vždycky trošku kostrbatý, navíc v novém týmu. Ale věřil jsem si, že to bude dobrý. Vím, že jsou tu kvalitní cyklisti, věděl jsem, že to půjde, že mě dovezou, kam potřebuju. Přesto jsem byl zpočátku trochu nervozní, taky jsem spadl.

Jak snášíš naděje, že bys měl časem nahradit legendu Aloise Kaňkovského, který loni skončil?

Doufám, že to půjde. Spíš bych ho mohl i víc než dorovnat, ne? Znám ho od vidění, ale nejezdil jsem s ním moc. Jsme rozdílné povahy. I ten spurt máme každý jinak pojatý, myslím. On byl strašně zkušený a výborný spurter, nedovolím si se s ním ještě srovnávat, mám se ještě hodně co učit.

Třeba i jak se chovat v pelotonu, abys ušetřil síly pro svoji hlavní práci, finiš?

Teď už vím zase o něco víc, jak každé šlápnutí v závěru bolí, když se zbytečně vydáte předčasně. To jsem se poučil teď v Normandii. Vím, že je třeba být líný, zůstat v klidu. Zůstat chytrý a pošetřit se, abych byl silný, když je třeba.

Kvalita závodů prospívá vývoji, že?

Co jsem jezdil dřív a co teď, to se až na výjimky nedá moc porovnávat. Francie a Nizozemsko, to je úplně jinde.

Jak vypadají po úspěšném prvním dni další plány na Loiře?

To se všechno uvidí, je to zatím jen první etapa. Může se to vyvrbit všelijak, ještě je brzy cokoliv předpovídat. Nebyl kopec, nefouklo, ukáže se. Kluci jsou na tom výborně, jsme dohodnuti, jak pojedeme.