Vloni vyjížděli na zahraniční závody tři čeští reprezentanti Michael Boroš - Jan Nesvadba - Tomáš Paprstka, letos se věnuje cyklokrosu už jenom Boroš. Nesvadba skončil s cyklistikou, Paprstka skončil s cyklokrosem a žádná mladá vlna českých reprezentantů neexistuje.

Michael Boroš se trápí v průměrnosti, možná až v podprůměrnosti. Petr Dlask a svazoví funkcionáři si posteskli, že koronavirová opatření nám vzala možnost startu v juniorských kategoriích, kde jsme měli největší šanci na lepší umístění. Možná.

Junioři byli v České republice vždy velkou nadějí cyklokrosu, ale to by reprezentační základna musela být robustnější, musela by stát na širším základu nadějných cyklistů. My máme několik let jen jednotlivce. Podívejme se na juniorského medailistu Tomáše Kopeckého, který má problémy se zády a je po nadějích celé reprezentace do třiadvaceti let. A tak je to s juniory vždy, když celá disciplína stojí jen na jednotlivcích, tak je i ojedinělá náhoda, že se někdo prosadí v Elite. Stále se svazoví funkcionáři upínají k "nadějnému mládí" a nechtějí si připustit, že nic takového neexistuje. 

Podívejte se, jak vypadají umístění našich reprezentantů v grafické podobě, ona ta dvacátá místa nevypadají až tak děsivě, dokud si je neporovnáte s počtem startujících:

Máme dvě umístění v první dvacítce, tedy na konci první dvacítky, ale zároveň to také bylo čtvrté a páté místo od konce. Máme jedno dvacáté místo, které bylo sedmé od konce. Máme další čtyři místa ve třetí desítce, ale jedno je současně místem posledním, druhé místem pátým od konce. Všechno tedy hluboce podprůměrné výsledky, snad jen v mužích U23 můžeme mluvit o průměrnosti.