S koncem Štybarovy silniční kariéry definitivně končí také zlatá éra české cyklistiky, kdy jsme na krátkou dobu měli zastoupení v absolutní světové špičce v cyklokrosu a na klasikách, díky Romanu Kreuzigerovi na Grand Tours (a také klasikách) a zásluhou Jaroslava Kulhavého na horských kolech. Štybar dokázal zkombinovat na nejvyšší úrovni hned dvě disciplíny, a tak i když nejlepším českým silničářem historie zůstává Kreuziger, Štybar je podle mého názoru nejlepším českým cyklistou všech dob.
Zdeněk Štybar vítězí v Le Havre, v 6. etapě Tour de France 2015
Stačí se ohlédnout za jeho kariérou, která začala v BMX, ale naplno se rozvinula v cyklokrosu. V této v Česku mimořádně oblíbené a historicky úspěšné disciplíně nebyl první velkou hvězdou, ale trochu se vymykal místním zvykům svým belgickým stylem závodění a ambiciózností. Vždy věděl, jak moc práce a odhodlání je třeba pro úspěch a vyneslo mu to celkem tři světové tituly v elitní kategorii. V Belgii však poznal, že nejprestižnější disciplínou je silnice a odvážil se udělat těžký krok do neznáma a stal se plnohodnotným silničářem.
Samozřejmě měl spoustu zkušeností se silničními závody, ale ne na nejvyšší úrovni. S klasikami a Grand Tours se musel teprve seznámit a byl to risk, který mu nepochybně vyšel. V roce 2011 podepsal smlouvu s QuickStepem a pozvolna si zvykal na kombinaci cyklokrosu se silnicí a také začal vyhrávat. Jeho vstup do monumentálních klasik ale byl raketový, vždyť už v roce 2013 skončil šestý na Paříž-Roubaix a rok později byl sedmý na Milán-Sanremo. Za deset let stihl objet 32 monumentů a desetkrát se dostal do nejlepší desítky.
Štybar na cestě ke druhému místu na Paříž-Roubaix 2017.
Dvakrát byl velmi blízko vítězství na Roubaix, v roce 2015 ho ve spurtu na velodromu porazil jen John Degenkolb a dva roky později Greg Van Avermaet. Také však jako první Čech dokázal vyhrát mimořádně prestižní klasiky Strade Bianche, Omloop Het Nieuwsblad a E3 Classic. A zapomenout nejde ani na etapová vítězství na Vueltě a Tour de France.
Končí s 18 triumfy na kontě, nenápadně a v daleké Číně, trochu smutný, že až tak daleko od rodiny a přátel. Ale snad to ještě není konec Štybara-závodníka. Ještě by měl objet několik cyklokrosů a dostat se do tak dobré formy, aby se mohl rozloučit s fanoušky na tom nejlepším možném místě, na světovém šampionátu v Táboře.
