Alexej Lucenko chtěl v letošním roce uspět především na Olympijských hrách a navázat tak na úspěchy svého krajana a šéfa Alexandra Vinokurova, který v Londýně v roce 2012 získal zlato, když už měl ve sbírce stříbro z roku 2000 ze závodu v australském Sydney. Lucenko není na mezinárodní reprezentační úrovni tak úspěšný, ale převzal po Vinokurovovi žezlo nejlepšího kazašského cyklisty. A tak se musí snažit. 

Lucenko loni zažil životní sezónu, ve které získal deset vítězství a v roli jednoho z favoritů odjel na Mistrovství světa do Anglie. Ale zklamal, v dešti a chladu se mu nedařilo a brzo vzdal. Zlepšit reputaci si chtěl na Olympijských hrách, ale také na jarních klasikách. Jenže pandemie jeho ambice brzy utnula. 

Sezónu přitom nezačal vůbec špatně, skončil celkově třetí na Tour de la Provence v konkurenci mnohem lepších vrchařů a stejný výsledek zaznamenal na UAE Tour. Ve Spojených arabských emirátech následně uvízl na několik dnů po předčasném skončení závodu, kvůli rozšíření koronaviru mezi účastníky. A ani po příletu do Francie se situace moc nezlepšila. Cyklisté měli zakázáno trénovat venku až do 11. května. 

„Moci jít ven a jezdit na kole mi dává křídla. První půl hodinu jsem se cítil trochu podivně, byl jsem zvyklý na nehybné kolo a najednou jsem zjistil, že sdílím silnici s auty a musím zatáčet a řídit kolo. Ale netrvalo mi dlouho, než jsem získal zpět jezdecké dovednosti. Teď se snažím, abych měl co nejlepší formu v srpnu,“ říká o svých posledních týdnech. 

Lucenko musel být při tréninku v karanténě vynalézavý: „Normálně chodím pravidelně do posilovny, ale během karantény jsem naplnil batoh lahvemi vody a několika knihami, aby vážil aspoň 15 kilogramů. Nosil jsem to po schodech nahoru a dolů. Čtyřikrát jsem vyšel a sešel budovu s 19 podlažími. Byla to dobrá alternativa k silovému tréninku. Svou váhu jsem ale nesledoval, v takové situaci by to bylo hrozba pro duševní zdraví.“
O svém závodním programu už má docela jasno a nijak se neliší od plánů jiných klasikářů. „Začnu na Strade Bianche, pak pojedu Milán - Sanremo a potom až Tour de France. Myslím, že to bude zábavná sezóna, očekávám spoustu výjimečných závodů, protože my, závodníci, budeme mít málo času předvést se. Doufám, že to přitáhne diváky a pozornost veřejnosti.“ Po Tour přijdou na řadu klasiky, i na ty by se měl podívat. Také však lituje odložených Olympijských her: „Škoda, že hry v Tokiu se odložily, mají pro mě zvláštní význam. Ale nešlo rozhodnout jinak. Jinak se mé plány, kromě Olympijských her, příliš nezměnily.