Petr Kelemen neměl zrovna nejvydařenější sezónu. Přesto a možná o to víc hledí s optimismem do té letošní. Poté, co prvním rokem ve švýcarském týmu, který měl pouze statut kontinentálního, skončil druhý na Strade Bianche U23 a vyhrál český šampionát ve stejné kategorii, se musel v druhé polovině sezóny 2022 popasovat s mononukleózou.
Ale do té následující vletěl s mimořádnou vervou, když při otvíráku francouzské závodní sezóny GP Marseille (1.1) naskočil do denního čtyřčlenného úniku, a když byli dojeti favority, tak sice v kopcích třikrát odpadl, ale vždy se zase dokázal dotáhnout zpátky a nakonec dokončit jako poslední ze stíhací skupiny za vítězným Neilsonem Powlessem z EF Education na 10. místě.
Grand Prix Cycliste la Marseillaise 2023
Jenže v únoru při závěrečné časovce na Volta ao Algarve (2.Pro) nešťastně spadl, zlomil si ruku, čímž nejenže přišel o Strade Bianche a Milano-Sanremo, ale odstartoval sérii dalších smolných závodů, jelikož poté nedokončil kvůli zdravotním problémům ani Okolo Sicílie (2.1) a ani Okolo Bretaně (2.2).
Nakonec bylo jeho nejlepším sezónním výsledkem 2. místo na MČR v časovce, v níž podlehl pouze Jakubu Otrubovi (ATT Investments), a naopak odsunul na 3. místo Mathiase Vacka (Lidl-Trek).
Aktuálně se připravuje na letošní závodní sezónu ve Španělsku, která už pro něj klepe silně na dveře, a právě tam jsme ho zastihli, abychom si s ním popovídali o jeho programu a předsevzetích, ale i o týmu a jeho posilách, zázemí či ambicích.
Petře, působíš v telefonu trochu unaveně.
Trénujeme docela intenzivně. K tomu různé cestování a přesuny, protože tady testujeme například i na dráze, takže to na mě dneska trošku sedlo. Ale nemělo by to být nic důležitého. Odpočinu si a pak zase do práce.
To, že by týmy i z úrovně World využívaly v rámci přípravy dráhu, není ale úplně běžné?
Oni ji využívají, ale často jen vybraní závodníci. U nás je organizace týmu včetně tréninkového procesu detailně propracovaná. Nic se nepodceňuje, vše se dělá s cílem po stoprocentní preciznosti. Součástí je i testování celého týmu právě na dráze v rámci předzávodní přípravy.
Na Okolo jižních Čech jsem se potkal s tvým nynějším spolujezdcem Mikou Hemingem, s kterým jsme byli v kontaktu v rámci jeho působení v ATT Investments, a ten byl očividně z možnosti být součástí Tudoru nefalšovaně a opravdu mimořádně nadšen.
Nedivím se. I já i všichni kluci z týmu, s kterými se o tom bavíme, vidíme, že se nám dostává naprosto profesionální podpory na úrovni nejlepších World týmů.
S Mikou Hemingem
Začínáte teprve druhou sezónu v druhé divizi. V té úvodní jste podle zisku UCI bodů byly sedmým nejlepším týmem v této kategorii. Panuje ve vedení týmu spokojenost?
Do sezóny se šlo se sestavou řečeno s nadsázkou „no name“ lidí a hlavním cílem bylo se pořádně rozkoukat. Jenže už v polovině března jsme dosáhli na premiérové vítězství při Milano – Torino (pozn: 1.Pro), což celý tým nakoplo a nakonec z toho byla mimořádně úspěšná sezóna s jedenácti výhrami a vůbec ne ledajakými.
O to první vítězství a celkem o šest z oněch jedenácti se postaral sprinter Arvid de Klein, který k vám přišel před sezónou z amerického Human Powered Health. Ten se tedy vyplatil.
Na jeho příkladu jsem se ještě víc přesvědčil, že úspěchy sprintera jsou téměř výlučně výsledkem práce celého týmu. On něco před tím také vyhrál, ale tahle sezóna byla jeho zcela jasně nejúspěšnější. Jenže v týmu se na tom hodně pracovalo. Testování v aerodynamickém tunelu, speciální kombinézy, spousty hodin tréninku rozjížděcího vlaku atd.
Z 11 vítězství jich máte 7 z úrovně ProTours. To je docela závazek a nebude jednoduché tohle překonat. Mimochodem platí stále ambice týmu postoupit od roku 2026 mezi World týmy?
Platí a o to víc po letošní sezóně. Odpovídají tomu i příchody nových lidí v čele s Matteo Trentinem, ale i Michalem Storerem, Alberto Dainesem a několika sice ne tak známých, ale hodně nadějných kluků.
Trentinovi je 34 let a výsledkově byla uplynulá sezóna jeho nejhorší za posledních pět let, i když ne příliš výrazně. Není to v jeho případě spíše víc marketingová záležitost než skutečná posila s cílem získávat výsledky?
To, co jsem zatím stihl vidět a prožít, tak Matteo je stále pan cyklista s vynikající výkonností a obrovskými zkušenostmi. O které se neváhá s námi dělit. Ono je to také o roli, kterou v týmu máte, a o příležitostech. V UAE, odkud přišel, se to hodně točí kolem Pogačara, k nám přišel Matteo jako lídr, tým na něj hodně spoléhá a podle mě má výkonnost i motivaci, aby tyhle představy dokázal naplňovat. Koneckonců nepodepsali ho na tři roky asi jen tak pro nic za nic.
Tudor je letos výjimkou v tom, že po sezóně vůbec nikdo neodešel a přišlo sedm nových lidí, takže je vás 28, což je běžné u World týmů. Vedle Trentina, z Groupama-FDJ přicházejícího výborného vrchaře Storera a sprintera Daineseho z DSM, přichází univerzál a pomocník do hromadných závěrů Němec Krieger z Alpecinu, a také tři další kluci z DSM a všechno Němci. Je to jen shoda okolností, nebo nějaká strategie?
Někdy si tady už děláme srandu, že začínáme být víc německý než švýcarský tým, německých kluků je tu pro letošek už šest. Je to hlavně dáno tím, že náš hlavní trenér je Němec, takže ty kluky zná. Ale není to nic protekčního. Mayerhoferovi je 23 let a loni vyhrál Cadel Evans Great Ocean a už si zkusil Roubaix, Sanremo i Giro, Stork má za sebou pět let ve WorldTour a i on už jel Giro a taky pět klasikářských monumentů, a jako posledního trochu nadplán tým vzal Marco Brennera (na titulním snímku uprostřed mezi Petrem a Matteo Trentinem), kterému je 21 let, tři roky jezdil v DSM a už má zkušenost s Vueltou i Lombardií.
Matteo Trentin
Čtyři lidi přišli z DSM, z týmu, o němž se říká, že tam panuje hodně přísný režim.
Já jen mohu říci, že kluci jsou nadšeni nejen ze zázemí a podpory v našem týmu, ale hlavně z atmosféry, která tu panuje. Mimochodem Marco přestoupil, i když si finančně nepomohl, spíše naopak.
Přijede za vámi někdy majitel týmu, klasikářská legenda Fabian Cancellara?
Jak na prvním, tak druhém kempu tu pár dní pobyl, ale jeho vytížení především povinnostmi spojenými se sponzory a partnery je mimořádné, takže že by si užíval po skvělé kariéře nějaké lenošení, o tom nemůže být ani řeč.
Tým je tedy zajištěn dobře?
Máme skvělé partnery a co je důležité, vedení s penězi nakládá velmi účelně. Výsledkem je, že naše zajištění, podpora a podmínky jsou – jak už jsem naznačil - srovnatelné s pěti nejlepšími týmy ve World Tour.
Takže i špičkový materiál.
Letošní model BMC Teammachine R1 je zase o level výš. Nejvyšší sada SRAM funguje bezchybně, oblečení od Assosu je také špičkové. Lepší už to snad ani být nemůže.
Tak teď víc k tobě. Jak vypadá příprava?
Kromě Vánoc jsem celý prosince trénoval ve Španělsku jak individuálně, tak na týmovém kempu. Od 3. ledna jsem tu na druhém kempu, který potrvá do 15. ledna, no a pak už naskakujeme do závodů.
Už tedy znáš svůj program?
Hrubý nástřel už mám. Začít bych měl koncem ledna na Mallorce, pak další závody ve Španělsku a portugalské Algarve, v Belgii Omloop, potom italské Strade Bianche, Tirreno a Sanremo, znovu Belgie a Gent-Wevelgem a nakonec Flandry. Uvidíme, co z toho vyjde. Na Roubaix letos ještě pozvánku nemáme. To by měl tedy být můj program prvního závodního bloku.
To vypadá skvěle. Tuším, že na roli lídra nebo nějaké velké osobní cíle ještě myslet úplně nemůžeš?
Mým hlavním úkolem je být pravou rukou Matteo Trentina. S touto rolí jsem zcela srozuměný a spokojený, vedle něho se toho můžu hodně naučit a tyhle závody by mě měly do budoucnosti hodně prospět.
Takže jsi úplně bez osobních výsledkových ambicí?
Nejsem a nejvíc se chci v tomto ohledu zaměřit na reprezentační akce. A třeba i na olympiádě.
V Tudoru máš podepsáno už jen na letošek. Máš důvod se domnívat, že s tebou tým počítá i nadále?
Tak jistotu nemám jako spousta dalších kluků, na rok 2025 má dneska podepsáno ani ne třetina týmu, ale z toho, jak se mnou tým nakládá a kam společně směřujeme, to vypadá, že bych se nemusel o smlouvu bát. A já samozřejmě udělám všechno pro to, aby se tak stalo. Protože toto je špičkový tým s velkou budoucností a já jsem tu velmi spokojený.
Díky za povídání. A ať ta sezóna - mezi jiným po boku Matteo Trentina - opravdu stojí za to!