Z trasy závodu tak vypadává poslední stoupání Cote de Saint Nicolas v Ansu, kde se dojíždělo a rozhodovalo od roku 1992. Rovné stoupání následované levotočivou zatáčkou ve čtvrti tradičně obývané italskými přistěhovalci bylo vždy důležité, protože umožňovalo čekat až poslední stovky metrů dlouhé klasiky. Útočit se moc nevyplácelo, ačkoliv loni vyhrál sólově Bob Jungels a podařilo se to i dalším závodníkům v minulosti. 

Pořadatelé chtěli změnit tradiční vývoj závodu. Pokud foukal v posledních kilometrech protivítr, bylo téměř jisté, že se bude rozhodovat ve spurtu skupiny mezi puncheury. Čtyři vítězství zde díky své rychlosti získal Alejandro Valverde. Ale letos už to bude jiné, dojezd se vrátí na rovinu v Lutychu. A okruh favoritů se tím rozšiřuje. 

Pořadatelé doufají, že se jim podaří to stejné, co pořadatelům Amstel Gold Race. V Nizozemsku dlouho rozhodovalo cílové stoupání Cauberg, ale od ročníku 2017 se poslední Cauberg vynechává a jede se do cíle po rovinatější trase. Závodníky, kteří nechtějí spurtovat ve velké skupině to nutí útočit dále od cíle a poslední dva ročníky Amstelu byly velmi zajímavé. 

Na Lutychu se posledních 15 kilometrů pojede po rovině. To zvyšuje šance cyklistům, jako jsou Peter Sagan, Michael Matthews a Philippe Gilbert. Závodníci, kteří nechtějí dojezd skupiny, budou moci útočit především na třech posledních stoupáních, na Cote de La Redoute na 219. kilometru, na Cote de Forges na 231. kilometru a na Cote de la Roche-aux-Faucons na 241. kilometru. Odtud zbývá do cíle 15 kilometrů. 

Posledním třem stoupáním předchází osm jiných výjezdů, zajímavý je návrat třech stoupání Wanne, Stockeau a Haute-Levée v rychlém sledu za sebou. Ale je téměř jisté, že rozhodující budou až poslední kilometry, útočit například osmdesát kilometrů před cílem je "sebevražda". Šetřit síly na závěr a nenechat se vyprovokovat útoky soupeřů je osvědčenou taktikou na dlouhých jednorázových závodech v kopcích.

Dojíždět se bude v místech cíle 2. etapy Tour de France 2017. Naposledy se na rovině dojíždělo v roce 1991 a ve spurtu čtyčlenné skupiny vyhrál Moreno Argentin. Bylo to jeho poslední, čtvrté vítězství. Rekordmana Eddyho Merckxe už nedostihl. Legendární Belgičan má pět vítězství, jedno druhé a jedno třetí místo. Na všechna vítězství dosáhl v Lutychu. Vyrovnat ho však může Alejandro Valverde. Mistr světa vyhrál čtyřikrát, vždy v Ansu. Dvakrát byl druhý a jednou třetí, kdyby vyhrál ještě jednou, stal by se nejúspěšnějším závodníkem historie nejstarší klasiky světa. A jednoho rekordu dosáhne, i když se jen postaví na start, bude to totiž jeho už patnáctá účast, víckrát nikdo Lutych neabsolvoval. 

Nový okruh na Valonském šípu

Také středeční klasika Valonský šíp dostala mírně upravenou trasu. Do závěru závodu pořadatelé přidali dvě stoupání. Výjezdy na Cote d´Ereffe a Cote de Cherave se nepojedou dvakrát, ale hned třikrát, stejně jako cílové Mur de Huy. Zatímco začátek závodu bude snazší, oproti loňsku se například vynechá slavné stoupání La Redoute, závěr bude o něco težší.

Loni najížděli závodníci do závěrečného okruhu 58 kilometrů před cílem, letos to bude 76,5 kilometru před cílem. Před nájezdem na Mur de Huy se pojedou stoupání Ereffe a Cherave, ale zbylých 58 kilometrů bude stejných jako loni. To znamená, že vývoj závodu změny nijak výrazně neovlivní. S velkou pravděpodobností se bude rozhodovat na posledním kilometru ve stoupání Mur de Huy. Dlouhý sólový únik naposledy vyšel v roce 2003 Igoru Astarloovi. 

Foto Sirotti

Grafika ASO