Třicáté šesté místo, pětačtyřicátá příčka a nesplnění časového limitu. To jsou nejlepší výsledky ženského týmu pražské Dukly na třech španělských jednorázovkách konaných od soboty 25. do pondělí 27. ledna na Mallorce. Závodnice českého týmu byly v nabyté konkurenci šesti worldtourových týmů na klasikách Trofeo Marratxi-Felanitx, Trofeo Palma Femina a Trofeo Binissalem-Andratx vidět. Týmová očekávání ale byly o něco větší.

„Závody z našeho pohledu nedopadly nějak extra pozitivně. Víceméně jsem ale čekal, že to nebude lehké, protože tam bylo velmi silné startovní pole. V podstatě není úplně v lednu obvyklé závodit a pro polovinu týmu to byla taková příprava, respektive využili jsme těchto závodů k trénování, na mistrovství Evropy na dráze, které je pro nás stěžejní,“ vysvětloval trenér Dukly Praha Milan Kadlec.

V prvním závodě mezi městy Marratxi a Felanitx na sto dvacet devět kilometrů bylo zřejmé, že bude o vítězce rozhodovat závěrečný sprint pelotonu. Ten vyhrála Finka Lotta Henttala z týmu EF Education-Oatly. Nejlepší svěřenkyní Milana Kadlece v cíli byla Nela Slaníková, která proťala pásku na šestatřicáté pozici. Důvodem byly také chyby v boji o pozice.

„V závěru závodu jsme udělaly několik chyb v pozičním boji. V posledních kilometrech jsme zaváhaly a už jsme se nedostaly na přednější pozice, což nás stálo hodně sil. To je určitě něco, na čem musíme jako tým zapracovat a vzít si z toho ponaučení pro další závody,“ rozebrala klíčové aspekty horšího umístění Barbora Němcová.

„Ke zvládnutí prvního dne chybělo málo. Byl tam i únik, kterého jsme se účastnili. Tam to bylo trochu o fyzické připravenosti, kdy byla Gabriela Bártová odjetá, ale podcenila to, a tak se vrátila do pelotonu,“ přidal svůj pohled na dění v úvodním závodě Trofeo Marratxi-Felanitx Kadlec.

V neděli 26. ledna čekala na peloton těžší výzva. Úvodních pětadevadesát kilometrů sice pořadatelé namotali v rovinatých částech ostrova, zbývajících pětatřicet kilometrů už ale vedlo po silnicích v západní části pohoří Serra de Tramuntana. Cíl závodu Trofeo Palma Femina se navíc nacházel na vrcholu stoupání ke hradu Bellver nedaleko Palmy, hlavního města Baleárských ostrovů. K bývalé rezidenci králů z Mallorcy, která byla později využívaná jako vojenská věznice, vyjela ze závodnic Dukly nejrychleji právě Barbora Němcová v dresu národní mistryně.

„S výsledky nejsem úplně spokojená. Jela jsem si na Mallorcu pro jiné příčky. Každopádně vím, že bych měla výkonnostně na lepší výsledek, ale udělala jsem spíše taktické chyby v závodě, za což jsem byla ze sebe trochu zklamaná,“ odpověděla kriticky dvacetiletá Němcová.

Stejně jako v prvním závodě, i v Trofeo Palma Femina měla Dukla Praha zástupkyni v úniku. Nicole Hartychová se se svými soupeřkami prala na čele závodu statečně. K zajímavému výsledku tato snaha ale nevedla a po dojetí hlavní skupinou dokončila jednorázovku na devětaosmdesátém místě.

„Účast v úniku hodnotím pozitivně. Na prvních závodech sezóny nikdy moc nevíte, co čekat. Skupina se vytvořila poměrně brzy a zpočátku jsme dobře spolupracovaly. Později se ale tempo změnilo, spolupráce ustala a začalo se nastupovat,“ přiblížila situaci v úniku dne, ve kterém vydržela šedesát devět kilometrů, třiadvacetiletá Hartychová a pokračovala: „Jako tým jsme chtěly být součástí úniku. Neměla jsem striktně daný úkol, ale věděla jsem, že pokud se naskytne příležitost, bude dobré být aktivní.“

Nejhorší průběh ze všech tří klasik měla pro svěřenkyně Milana Kadlece rozhodně ta poslední. Nejenže se závod Trofeo Binissalem-Andratx odehrával v náročném horském terénu, úvodní padesát kilometrů dlouhou rovinatou pasáž navíc zkomplikoval boční vítr. Na něj doplatila celá dukelská sestava a bylo po nadějích na pěkný výsledek.

„Poslední den byl závod ovlivněný větrem. Rozjel se terezín a my jsme bohužel na začátku zaváhali, poté se skupina roztrhla a takto dojela až do kopců. Tam to bylo velké zaváhání, ale i velká škola pro naše holky,“ upřesňoval podmínky závěrečného závodu z Binissalemu do přístavu Port d’Andratx Kadlec.

„Poslední den se nám vůbec nepovedl podle představ. Závod byl od začátku velmi nervózní kvůli větru. Nepohlídaly jsme si pozici, a když se peloton rozdělil, ocitly jsme se ve druhé skupině. Snažily jsme se ztrátu dojet, ale bohužel neúspěšně,“ neskrývala nespokojenost s vývojem pondělní jednorázovky Nicole Hartychová, která byla jednou ze tří závodnic Dukly Praha, jenž do cíle sice dojely, ale ne v časovém limitu. Zbylé tři závod vůbec nedokončily.

Podobně na tom byla také Nela Slaníková a Barbora Němcová. „Od desátého kilometru se závod hodně roztrhal kvůli terezínu, kde jsme bohužel byly vzadu a chytly jsme mezeru. Jely jsme pak ve zhruba třicetičlenné skupině a snažily jsme se dojet čelo závodu. Ani do padesátého kilometru, kde začínalo první stoupání na Valldemosu, se nám to ale nepodařilo. To bohužel znamenalo, že jsme už neměly šanci se do závodu vrátit,“ popsala závěrečný den na Mallorce ze svého pohledu Němcová.

Napříč menším či větším nedostatkům a neuspokojivým výsledkům bylo ale i tak co chválit. Podle slov Milana Kadlece se v týmu vyskytly problémy s nachlazením, přesto jeho svěřenkyně závody zvládly. Dále se podle něj vyhnuly všem nepříjemnostem a neměly problémy s poziční jízdou. Kadlec také zmínil, že závodnice potřebují ještě trochu vyzrát.

„Přechod z naší české cyklistiky, zvlášť pro juniorky jako je Adéla Pittnerová, je extrémní. Z českých pohárů, kde je patnáct závodnic a jede se šedesát kilometrů, se přes rok dostane na závody, kde jsou worldtourové týmy a jede se tři dny po sobě sto dvacet kilometrů. To vyžaduje nějakou dobu na to, aby se s tím člověk srovnal a věděl, kde je ta úroveň,“ dodal na závěr Milan Kadlec.

Jak už trenér ženského týmu pražské Dukly zmínil, nyní čeká část závodnic evropský šampionát na dráze, který se uskuteční od 12. do 16. února v belgickém Heusdenu-Zolderu. Na silnici by se měly poté dresy českého týmu objevit při italském jednorázovém závodu Trofeo Oro in Euro, kde by kromě Dukly měly startovat například týmy Canyon//Sram, UAE Team ADQ nebo Liv AlUla Jayco a Fenix-Deceuninck.