„Nebojí“ ve smyslu přijmout výzvu a odpovědnost, ve smyslu neřešit, zda na sebe takovým prohlášením vyvíjí zbytečný a nepřiměřený tlak. Ani v náznaku nejde o namyšlenost nebo aroganci, ale o realistické posouzení situace a zaujetí racionálního postoje zdravě sebevědomého člověka, který umí zařadit svou dnešní „práci“ do kontextu svého života.
K takovému prohlášení má mnoho důvodů a oprávnění. Vyjmenujme jen ty hlavní: v roce 2016 světová 115, o rok později světová 17, v roce 2018 světová 7 a loni světová jednička! V roce 2018: 6. na Valencianě, etapa na Tirrenu, první na Baskicku, Romandii a Slovinsku, 4. na Tour a 3. Kolem Británie. O rok později: první na UAE Tour, Tirrenu, Romandii, 3. na Giru, vítěz Vuelty (viz titulní foto), první na dell´Emilii a Tre Valli!
Na otázku, zda se považuje za největšího favorita Tour de France, odpovídá s pro sebe charakteristickou stručností a přímostí: „Ano.“ A pak přeci jen dodává: „Všichni se budeme snažit. Nejlepší vyhraje. Ale pokud se podíváte na mé výsledky z posledních sezón, nevidím žádný důvod, abych nebyl optimistický. “
Na svém kontě má účast na pouhých pěti Grand Tours (Giro 2016: 58., Tour 2017: 38.): "Je pravda, že to jde rychle, ale já jsem ve svém vývoji nevynechal žádné kroky. Nejprve jsem vyhrál týdenní závod. Když se to podařilo, šel jsem na další. Později jsem přidal třítýdenní. Všechno šlo krok za krokem, takže nemám pocit, že jde o nějaké nenadálé překvapení."
Když se zamýšlí nad svým vítězstvím na Vueltě, připouští tíhu nošení dresu vedoucího závodníka i následnou pozornost veřejnosti a médií, které mohou odvádět pozornost od hlavního cíle a odčerpávat energii: "Upřímně řečeno, cyklisté chtějí mít co nejmenší kontakt s tiskem. Dneska mám například odpočinkový den. Každý den tvrdě trénuju. Stojí mě to velké úsilí. Proto bych chtěl dnes odpočívat. Ale musím od rána do noci řešit rozhovory a jiné aktivity spojené se zájmem médií a veřejnosti.“
A v té chvíli nechává promluvit svou vyzrálost: "Samozřejmě, že jsou dny, kdy se cítím více stresovaný, ale vše záleží na tom, jak si s tím poradíte. Je to stejné, jako v běžném životě. Ve skutečnosti je cyklistika jen velmi malou částí mého života. Jde jen o cyklistiku! Od útlého mládí jsem sportovec, posledních osm let profesionální cyklista a doufám, že ještě nějaký čas budu. Ale také doufám, že nebudu cyklistou až do smrti.“
Obecně v posledních letech panuje názor, že ve vrcholovém sportu o prvenství mezi mnoha fyzicky vyrovnanými rozhoduje hlava. Svými prohlášeními třicetiletý Slovinec a loni čerstvý otec jen potvrdil, že je skutečně jedním z nejhlavnějších favoritů Tour de France 2020. A možná ne pouze „jedním z“.
