„Je dobré mít v hlavě datum, od kterého se můžeme odrazit. Pořád se to může změnit, zálěží na viru a jak se situace vyvine, ale pro závodníky je důležité mít jasný termín, kdy se velké závody vrátí. Pro psychiku je to nejdůležitější a taky pro sponzory, kteří konečně ví, kdy začneme zase jezdit. Pomáhá to nám všem,“ shrnuje myšlenky většiny závodníků Greg Van Avermaet.

Také Petra Vakoče informace UCI potešily: "Je to super zpráva. Máme datum, ke kterému se můžeme upnout. Zásadní je Tour de France, ta je pro většinu týmů nejdůležitější, aby tuto sezónu vůbec přežily. Je to zdaleka nejdůležitější závod. Pokud se pojede, věřím, že většina týmů bude moci pokračovat."  

Spousta fanoušků a komentátorů se však plánům UCI a společnosti ASO vysmívá. Tour de France sice byla odložena na 29. srpna a času do startu zbývá dost, ale pravděpodobnost, že se situace kolem viru uklidní není moc velká. Podle skeptiků se ASO bude několik měsíců tvářit, že se chystá závod a nakonec se stejně zruší. Stejně jako Giro, Vuelta a klasiky.      

Nezáleží však příliš na opravdovém vývoji pandemie, ale na politických rozhodnutích. Pokud počty vážných případů nepřesáhnou zdravotnické kapacity, nic moc vážného se neděje. A způsobů, jak tohoto dosáhnout, je víc. Zakazovat všechny veřejné akce nemusí být nutné.

Například Dave Brailsford, ředitel stáje Ineos, si je jistý startem Tour a dalších závodů. „Jsem si docela jistý, že letos Tour bude. Bude jiná, ale všechno je teď jinak. Možná se fanoušci nebudou moci srocovat a budou i další nařízení, ale závodit budeme.“  

Budou se Grand Tours a klasiky překrývat?

Dalším problémem je nedostatek času. Sezóna má začít 1. července, ale bez podniků WorldTour, ty by měly začít až v srpnu. Pokud se sezóna největších závodů rozběhne na konci srpna, bude velmi náročné vměstnat všechny akce do přijatelných termínů. Tour de France proběhne bez omezení, ale pořadatelé Gira a Vuelty byli požádáni o zkrácení závodu. Giro logicky odmítlo, ale Vuelta se možná obejde bez startu v Nizozemsku a začne rovnou ve Španělsku, čímž by se zkrátila o několik etap. 

První je na řadě Tour (29. srpna), poté světový šampionát ve Švýcarsku (27. září - silniční závod mužů), poté Giro a Vuelta. Ale co klasiky? Milán - Sanremo by se mohlo konat už 9. srpna. To je možná příliš optimistické datum, ale všechny italské závody jsou nyní "na vodě". Paříž - Roubaix by se jelo o týden později (16. 8.). A další monumenty až v říjnu. 11. října je na programu Kolem Flander, 18. řijna Lutych - Bastogne - Lutych a 31. října Kolem Lombardie. Ale konečné rozhodnutí o kompletním závodním kalendáři, včetně menších akcí, bude známo po 15. květnu.

„Myslím, že bude složité uspořádat všechny závody, o kterých se mluví. Když se pojedou tři třítýdenní závody, není už moc prostoru pro ostatní. Ale zatím o nic moc nejde, možná závodit budeme a musíme být připravení,“ je trochu skeptický Matteo Trentin, jeden z lídrů stáje CCC. Trentin už dříve navrhoval spojit všechy tři Grand Tours do jednoho závodu, ale to je zcela nereálné. „Je dobře, že se v prvním závodním měsíci nepojedou žádné akce WorldTour, protože můžeme mít nějaké menší závody na přípravu a ty díky tomu přežijí.“  

Některé klasiky by se tedy kryly s Girem a Vueltou, ale to by neměl být velký problém. Závodníků bude dost a závodů málo. Navíc závody nižších kategorií nemají s velkými závody nic společného, závodníci a týmy WorldTour na regionální a dvojkové závody nejezdí. Není nutné rušit malé závody, i kdyby se kryly s velkými akcemi. „Bude to nabité, doufejme. Národní šampionáty, Tour de France a Mistrovství světa jsou pohromadě, takže to bude jeden velký blok důležitých závodů. Poté přijdou monumenty, na Giro a Vueltu se nechystám. Pro mě budou důležité jednorázovky. Mít Grand Tour v nohách mi pomůže. Doufám, že to dopadne a uvidím, jak se mi bude dařit,“ dodává Van Avermaet.

Zcela nový přístup k tréninku 

Pro všechny závodníky jde o úplně novou situaci. Nikdo neví, jak a kdy začít trénovat, jak se připravovat a zda budou mít všichni stejné podmínky. Ve Španělsku a Itálii není možné trénovat venku a na trenažéru je neefektivní a potenciálně škodlivé najíždět velké dávky kilometrů. V Belgii, Německu, České republice a dalších zemích je možné trénovat venku, ale ideální podmínky například pro vrchaře zde nejsou. To znervózňuje například Toma Dumoulina: „Bez vysokohorského soustředění nebudu schopný jet Tour de France na celkový výsledek. Ve Španělsku se teď na kolo nesmí, ale když se to změní, budou mít například v Andoře ideální podmínky na přípravu. Já jsem v Belgii a můžu ven, ale bez hor bych si musel určit jiné cíle.“  

Práve v Andoře v současnosti pobývá Petr Vakoč: „Připomíná to zimní přípravu s posilovnou a ergometrem, do toho vkládám nějaké chození po horách. Platí tu zákaz sportování venku, s výjimkou chození a běhání. To jsou jediné aktivity, kterými teď můžu trénovat vytrvalost. Ale není moc kam spěchat. Doma můžu aspoň rozvíjet sílu a flexibilitu. Ale věřím, že je to otázka jen několika dnů, než nás pustí ven na silnici a budu moci pokračovat v normálním tréninku.“ 

Van Avermaet je stejně jako Dumoulin v Belgii, ale jako klasikář to má trochu snazší: „Musím to probrat s trenérem, jak teď přistoupit co nejlépe k tréninku. Teď si dám týden odpočinku, protože mě bolí koleno, takže stejně nejezdím a je dobré si odpočinout. Po Paříž - Roubaix jsem plánoval pauzu. Myslím, že mi zabere pár týdnů, než se dostanu do závodní formy, ale je dobré vědět, že si ještě můžeme trochu odpočinout.“ 

Silniční závody na podzim naruší start cyklokrosové sezóny. Mathieu van der Poel a Wout van Aert s tím počítají. „Cyklokros musí ustoupit. Jsem rád, že na podzim bude hodně závodů a chci se na ně soustředit. Světový pohár na horských kolech byl také mým cílem, ale bude přesunut na příští rok. Pro cyklokros je to škoda, ale silnice má teď přednost,“ říká Van der Poel. „Jestli budou klasiky hned po Tour, můžu se pak hned vrhnout na cyklokrosy. Odpočinku budeme mít dost před tím,“ přidává svůj názor Van Aert.