Jako první se do bojů o cenné kovy postavil Daniel Babor, pro kterého to bylo první elitní mistrovství světa, věkem stále ještě patří do kategorie U23. Babor na šampionát odcestoval ve výborné formě a netajil se, že jede bojovat o příčky nejvyšší. Nakonec z toho bylo 14. místo, což je pro takto mladého závodníka v rámci první zkušenosti s elitním MS velmi dobrý výsledek.
„Nehodnotím to negativně, ale ani pozitivně, mířil jsem výš. Po výkonnostní stránce to bylo super, neměl jsem větší problém vydržet tempo, navíc, když je olympijský rok a světové rekordy, které padaly ukazovaly, v jaké jsou všichni formě. Bohužel jsem ale pocítil, že pořád nemám dostatek zkušeností. Také jsem se možná podcenil a měl zbytečný respekt, když jsem neskočil do nějakého úniku a čekal až na spurt. Nicméně mě to namotivovalo do další práce a věřím, že je to teprve začátek,“ sdělil své dojmy Babor.
O velké napětí až do samotného závěru závodu se pak postaral v bodovacím závodě Wojciech Pszczolarski. Až to posledního okruhu totiž figuroval na medailovém umístění, bohužel ale nakonec skončil, stejně tak jako v minulém roce, čtvrtý.
„Neměl jsem od sebe velká očekávání, protože jsem se na posledním světovém poháru potýkal se zdravotními problémy, v Kanadě jsem dokonce musel na testy na koronavirus. Neměl jsem tak moc času na přípravu a byl jsem zvědavý, jakou budu mít formu. Bylo to ale skvělé, cítil jsem se silný a opět chybělo málo,“ říká Pszczolarski, který se pak o dva dny později postavil také na start madisonu spolu se svým reprezentačním kolegou. V této disciplíně měl navíc poslední šanci nasbírat dostatek bodů pro nominaci na OH v Tokyu. Ani v madisonu se mu ale z pohledu umístění nedařilo a rozhodně mířil výše než na 12. místo, které po smolném pádu a defektu spolu s Danielem Staniszewskim obsadili, co je ale důležité, i to jim stačilo na zisk kvóty pro Olympijské hry: „Madison byl pro mě důležitý, ale nešlo to podle představ. Měli jsme taktiku vyčkat na vhodný moment a zaútočit. Bohužel jsem ale měl defekt s pádem, takže nám pak scházely síly. Nakonec jsme se ale kvalifikovali, takže v tomto směru jsme cíl splnili,“ uzavírá Pszczolarski.
Sportovní ředitel Tufo Pardus Prostějova pak dodává: „Wojta předvedl skvělý výkon s hořkosladkým koncem, nicméně to, že budeme mít závodníka na Olympijských hrách je pro tým velká událost. Svou poctivou práci, kterou odváděl dotáhl do úspěšného konce a za svůj přístup si to opravdu zaslouží. Co se týče Dana, držel se své strategie, ale závod se vyvinul jiným způsobem, je to zkušenost a příští rok bude zase o kus dál.“
