Naprostou většinu výher získal v jednorázových závodech a v etapách. Nevyhrál žádný velký etapový závod. Pouze Okolo Polska (Almeida) byl z kategorie World. Dánsko a Belgie (oba Evenepoel) i Lucembursko (Almeida) jsou z kategorie Pro.

To byl snad jediný, ovšem relativní hendikep tohoto belgického týmu. Protože prosazovat se v etapách i těch nejvýznamnějších závodů neměli cyklisté Quick Stepu problém. Vyhráli jich celkem 38, z toho 19 v kategorii UWT a 15 v kategorii Pro. Na Grand Tour excelovali 9x!

Davide Ballerini, Omloop Het Nieuwsblad (27. února)

V čem jsou však téměř bezkonkurenční, jsou jednorázové závody. Vyhráli jich celkem 17, z toho 5 nejprestižnějších: Davide Ballerini Omloop, Sam Bennett Brugge-De Panne, Kasper Asgreen E3 a Flandry a Julian Alaphilippe Valonský šíp. Vrcholem pak je Alaphilippova obhajoba světového titulu!

A to se neztratili ani ve většině všech ostatních jednorázových závodů nejvyšší kategorie: pouze na Milano-Sanremo, Gent-Wevelgem a Eschborn-Frankfurt nebyl nikdo z týmu do desítky.

Jedničkou v tomto směru byl Alaphilippe. Kromě Valonského šípu dojel 2. na Strade Bianche, Bretagne Classic a Lutychu, 6. pak na Amstelu, San Sebastianu a Lombardii. Mikkel Honoré přidal dvě 3. místa na Bretagne Classic a San Sebastianu, Yves Lampaert 4. místo na Dwars door Vlaanderen, kde ho na 9. doplnil Sénechal, a 5. na Paris-Roubaix. A jelikož šlo o poslední závod sezóny, dobře si pamatujeme souboj Fausto Masnady (2.) s Pogačarem na Il Lombardii.

Sam Bennett, Brugge-De Panne (24. března)

A ještě jedna věc činí tento tým výjimečným a zároveň jde o základní předpoklad jeho naprosté převahy v počtu vítězství. Zatímco v UAE se téměř o vše podstatné postaral Pogačar, v Jumbo-Visma Roglič s Van Aertem, tak v Quick-Stepu se na vítězstvích podílelo 18 z celkového počtu 30 jezdců. A jen 5 z nich si připsalo pouze 1 výhru.

Nejproduktivnější byl v tomto směru Mark Cavendish s 10 vítězstvími. 8 jich má na kontě Remco Evenepoel, po 7 Sam Bennett a Fabio Jakobsen a 6 Joao Almeida.

Kasper Asgreen, Ronde van Vlaanderen (4. dubna)

A to pro rok 2021 tým nijak zvlášť neměnil soupisku a dá se říci ani neposiloval. Odešel totiž jen Bob Jungels (AG2R), kterému se ale v předešlém roce moc nedařilo a ještě horší to bylo letos v dresu francouzského týmu, přičemž na vině, jak vyšlo v poslední době najevo, jsou z velké části vleklé zdravotní komplikace.

Přišli jen tři lidi. O to větší radost nám dělá, že jedním z nich byl Josef Černý. Druhou byla 21letá předpokládaná budoucí belgická naděje Ilan van Wilder. A třetím byl na milost vzatý Mark Cavendish, který byl ochoten po nepodařených sezónách jezdit i zadarmo.

Julian Alaphilippe, La Fléche Wallonne (21. dubna)

Jak to tedy bylo s tím hendikepem na velkých závodech, zvláště pak Grand Tour?

Na Giro d´Italia dorazil v roli týmové jedničky Remco Evenepoel, coby záložní lídr Joao Almeida. Pro Evenepoela to byl první start po vážném zranění na Lombardii v předešlém roce.

Evenepoel začal 7. místem v úvodní časovce, Almeida byl však o 2 sekundy lepší. Ve 3. etapě, která v poslední třetině vedla přes několik kopců, se Remco posunul před Almeidu na 4. místo. V 6. etapě do San Giacoma jako jeden z mála stačil Bernalovi a dostal se už na 2. místo průběžného pořadí. Až do 10. etapy se vše vyvíjelo pro Evenepoela dobře.

Remco Evenepoel, 6. etapa Giro d ´Italia, 4. místo (13. května)

Jenže v etapě po stopách Strade Bianche mu poprvé došly síly a propadl se na 7. místo. Dalším hřebíčkem do pomyslné rakve byla náročná 16. etapa do Cortiny d´Ampezzo. Zatímco Almeida dojel na 6. místě, Evenepoel zcela propadl a nabral obrovskou ztrátu. Ještě se protrápil 17. etapou a do další už nenastoupil.

Naopak Almeida v posledních šesti etapách 5x dojel nejhůř 6., což ho z druhé desítky vyneslo na konečné 6. místo. Kluci si pak vzkazovali, kdo a jak komu pomáhal a pomáhat měl, aby nakonec alespoň pro média a diváky vše srovnali. Inu dva kohouti na jednom smetišti … známe to. Almeida odchází do UAE.

Kromě 2. místa Rémi Cavagni v závěrečné časovce si tým, který sem přijel s hlavním cílem uspět v konečném pořadí, nepřipsal žádný další dílčí úspěch.

Julian Alaphilippe, 1. etapa Tour de France (26. června)

Na Tour de France přijeli v sestavě, kdy bylo možno snít, že Alaphilippe přejede všechny nejnáročnější a hlavně nejdelší stoupání s nejlepšími vrchaři světa, ale realisticky byla sestava příhodná pro zisk etapových úspěchů včetně etapy úvodní, která šitá na míru Alaphilippovi slibovala zároveň zisk žlutého dresu. Že to bude ale až tak úspěšné, předpokládal asi málokdo.

Nejprve Julian Alaphilippe skutečně vyhrál úvodní etapu a měl žluťáka! Naneštěstí pro něj, stejný zájem měl i Mathieu Van der Poel, který v podobně laděné 2. etapě Francouze v průběžném pořadí přeskočil a kanárkový dres si pak užíval po dobu dalších pěti etap.

Mark Cavendish, 13. etapa Tour de France (13. července)

Naštěstí přišly chvíle mimořádně motivovaného Marka Cavendishe. Jakmile došlo na hromadný spurt, byl k neudržení. 4 vítězné etapy a zelený dres nejlepšího v bodovací soutěži! Návrat z říše snů, příběh pro romantické duše.

Z dalších dílčích úspěchů připomeňme 2. místa Michaela Morkova ve 13. etapě, který tak skvěle pilotoval Cavendishe, že „setrvačností“ skončil hned za ním, Kaspera Asgreena předposlední den v časovce na 31 km, a konečně 2. místo Mattia Cattanea v 9. etapě s 21km dojezdem do Tignes, což byl jeden ze signálů, že Mattia je tu z týmu nejlepší vrchař, takže jako nejlepší také v konečném pořadí skončil: 12.

Joao Almeida, 4. etapa Tour de Pologne (12. srpna)

Jestliže na Giro si tým přijel pro úspěch v celkovém pořadí a na Tour pro žlutý dres na několik dnů, pak na Vueltu si přijel výhradně pro etapy. Dokladoval to fakt, že týmovou jedničku si připnul na záda Fabio Jakobsen.

Ten Jakobsen, který měl štěstí, že přežil hrůzostrašný pád začátkem srpna minulého roku v 1. etapě Okolo Polska. Po dlouhé pauze se poprvé postavil na start v dubnu. Tři etapáky se jen rozjížděl a do spurtů vůbec nechodil. Až přišla červencová Tour de Wallonie a dvě vyhrané etapy. Jakobsen dal najevo, že je zpět.

A o tři týdny později to na Vueltě dokázal měrou vrchovatou. Tři vyhrané etapy, dvě 2. místa a prvenství v bodovací soutěži! Jestliže je příběh Cavendishe o romantickém návratu, pak Jakobsenův je dramatem o síle nezlomné vůle!

Fabio Jakobsen, 4. etapa Vuelta a Espaňa (17. srpna)

Čtvrtou vítěznou etapu, konkrétně 13. klasikářskou, přidal Florian Sénechal. Dvě 2. místo v etapách přisypali Vansevenant a Bagioli, který ještě přidal jedno 3. místo. Celkové pořadí jednotlivců tu nikoho nezajímalo. Takže nejlepší z týmu Bagioli na 90. místě.

Ani Zdeňka Štybara, který tu především pomáhal a připravoval se na podzimní belgické klasiky s vrcholem na Paris-Roubaix. Ani Josefa Černého, kterého kromě černé práce pro tým něco ale zajímalo mimořádně: dvě časovky. V úvodní 7km dojel 5. a v závěrečné na 34km 4.!

Florian Sénéchal, 13. etapa Vuelta a Espaňa (27. srpna)

Zdeněk má smlouvu ještě i na příští rok, což bude jeho 12. sezóna v pořadí v tomto týmu! A Josef se osvědčil natolik, že má podepsáno ještě o rok déle.

Tým papírově pro příští rok oslabil. Ovšem speciálně u tohoto týmu většinou žádné papírové předpoklady neplatí. Celková atmosféra je natolik stimulační, že spousta lidí po příchodu do týmu výsledkově vyletí, a naopak řada těch, kteří ho opustí, horko těžko hledá svou bývalou výkonnost.

Kdo tedy odchází? Super sprinter Sam Bennett a jeho pomocník v dojezdech Shane Archbold jdou do Bora-hansgrohe, Joao Almeida a další sprinter Álvaro Hodeg do UAE-Team Emirates. Samí zkušenější borci, kteří už leccos dokázali. A náhrada? Samí mladíčci, kteří zatím dokázali jen málo a jejich jména jsou zatím dost neznámá. Mezi nimi údajně největší talent slovenské cyklistiky od dob Petera Sagana 18letý Martin Svrček.

Julian Alaphilippe, World Championships (26. září)