Jasper Stuyven patří mezi talentované belgické klasikáře, který se však na nejvyšší úrovni dlouho nemohl prosadit. V roce 2016 vyhrál Kuurne - Brusel - Kuurne po odvážném sólu, ale na další klasické vítězství čekal čtyři roky. Na závěr loňské sezóny se však začal zlepšovat, vyhrál Kolem Německa a překvapivě mu utekla nominace na Mistrovství světa v Anglii. Pro Stuyvena to bylo zklamání, ale také nová motivace dokázat, že patří ke klasikářské špičce.
A dokázal to už letos. Vyhrál největší jednorázový závod, který se v letošním roce dosud jel. V Trek - Segafredo si uvědomovali jeho sílu, a tak mu pomáhal i mistr světa Mads Pedersen. Stuyven zvítězil a začal věřit v úspěch na monumentech. A věří v to stále, i po odložení sezóny, a na okolnosti si nestěžuje. „První dva týdny v karanténě jsem byl hodně frustrovaný. Protože jsem i na Paříž - Nice cítil, že mám stále dobrou formu a že jarní klasiky mi letos půjdou. Ale po dvou týdnech jsem se s tím smířil. To velké vítězství jsem už získal, moje tvrdá práce ze zimy byla odměněna. Existuje spousta závodníků, kteří také tvrdě pracovali během zimních měsíců, ale nemají z toho nic," říká v rozhovoru pro Het Nieuwsblad.
Svůj závodní program podrobně ještě nezná. Počítá s Tour de France, ale co bude předcházet největšímu závodu světa? „Můj kalendář je teď trochu nejasný. Doufám, že bude Kolem Polska. A pak zbývá zjistit, zda se Milán - Sanremo pojede 8. srpna, nebo 22. srpna, týden před Tour. V tom případě rozhodně nechci Sanremo jet.“
„Můj klasický podzim začne 11. října na Gent - Wevelgem. Je mi líto, že Dwars door Vlaanderen bylo před Kolem Flander nahrazeno závodem Scheldeprijs. Zůstane nám jen málo klasik. Poté doufám, že pojedu Flandry a Paříž - Roubaix. A ne, nechci, aby na Roubaix pršelo. Na Gent - Wevelgem a Kolem Flander může být chladno a déšť, ale v Belgii je v tomto období často dobré počasí.“
Poslední měsíce strávil v Monaku, kde narozdíl od svých krajanů pobývajících v Belgii nemohl trénovat venku. Nebyl však sám, ve středomořském daňovém ráji uvízlo mnohem víc špičkových cyklistů, například Peter Sagan, Philippe Gilbert, Tim Wellens a další. „Dnes jsem jel trénink v horách kolem Monaka na pět a půl hodiny, mimo jiné s Woutem Poelsem a Michaelem Valgrenem. Všiml jsem si, že všichni jezdci v Monaku jsou rádi, že mohou vyrazit ven. Konečně máme nějaký společenský kontakt. Všichni teď najíždíme, takže můžeme často jezdit společně. Hodně jezdím i s Timem Wellensem.“
„Myslím, že nemáme nevýhodu oproti jezdcům v Belgii. Ještě máme dost času na přípravu, zejména jestli budeme v červenci moci jet na vysokohorské soustředění. Chci do Svatého Mořice a Livigna. Nebo pokud to z důvodu cestovních omezení nebude možné, mohu se přesto přesunout do Isoly 2000, která je poblíž, tam snad budu moci. Na Teide na Tenerife nepojedu, nebudu zbytečně riskovat.“
Stuyvenovi ve zbytku sezóny nejde jen o vítězství a slávu, ale také o budoucnost. V týmu Trek - Segafredo mu končí smlouva a novou stále nemá. „Jsem na konci smlouvy a momentálně není jasné, kde budu jezdit příští rok. V posledních letech jsem obvykle prodlužoval v tomto období, teď musím čekat déle. Doufám, že se už brzo dozvím víc. Jsme samozřejmě ve zvláštní situaci. Kvůli koronavirové krizi nemá spousta týmů rozpočty na příští sezónu a to má vliv na vyjednávání. Doufám, že ne všechny týmy začnou jednat se svými jezdci v září nebo říjnu. Po tom netoužím.“