Zbývalo ještě asi 66 km a skupinky na čele se sjely s tou hlavní, kde šlapal až vzadu schovaný Van Aert. Ve druhém stoupání na Monteberg a pak na kostkách na Kemmelberg se pokusil pár metrů urvat Anthony Turgis (TotalEnergies). Jenže kousek pod horizontem 53 km do cíle se přes něj převalil van Aert s Christophem Laportem (oba Jumbo Visma) na zádech.
Harmonie ve dvou, společné vítězství
Šlapali lehce jako dva v jednom, v dokonalé harmonii a jejich náskok rostl postupně až ke dvěma minutám. Za nimi se sice zformovala další skupina, ale zpočátku jako by si snad ani netroufala, pak už se ani nedokázala srovnat a nakonec na to už vůbec neměla. Jen ve třetím stoupání do nejprudšího krpálu Kemmelbergu Ossuaire (až 20%) se zdálo, že Van Aert odjede sám. Ale brzy pochopil, že ve dvou to proti (nejmíň) třinácti půjde líp. Už deset kilometrů před cílem se po víc než pěti hodinách utrpení v nečase neubránil Laporte úsměvům. V posledních stovkách jako by si snad s Van Aertem vyprávěli vtipy. A ve finální stovce se chytili kolem ramen a jeli vedle sebe. Pak Van Aert pokynul rukou: „Jeď ty, kámo.“
Spolu už dojeli loni 11. etapu na Tour de France nebo E3, předloni 7. etapu na Tour a Flandry. Van Aerta tady vyhrál před dvěma lety, Laporte tu skončil loni druhý, stejně jako pak později na mistrovství světa. Laporte získal 7 z 27 vítězství kariéry v jednorázovkách. Podobný double dobyl Jumbo Visma před měsícem na Kuurne-Brusel-Kuurne zásluhou Benoota a Van Hooydoncka, Laporte byl ještě šestý. Jumbo slaví letos už 19. výhru a jde po týmovém rekordu z let 2019 a 22 (47!).
„Zaútočili jsme, ale zbývalo ještě padesát kilometrů. Bylo pro mě těžké se Wouta udržet. Jenže rozhodli jsme se, že to dotáhneme do cíle,“ usmíval se Christophe Laporte. „A Wout se mě zeptal, jestli chci vyhrát. Je to neuvěřitelné, to se mi stalo poprvé. Jsem hrdý a děkuju mu za to. Nikdy jsem klasiku nevyhrál, až teď. Myslím na rodinu a malého syna, tenhle úspěch stál tolik obětí.“
Wout van Aert dodal: „Posledních deset kiláků jsme si byli jistí. Vyhrál jsem v pátek a dívám se dál. Christophe měl těžký začátek sezony s nemocí, je to týmový hráč a tak to bylo pro mě snadné rozhodnutí. Přitom před pár dny jsme si říkali, že se nám něco podobného jako loni na E3 už asi nepodaří zopakovat. A teď to vyšlo. Veškerá dřina se spojila, je to krásný pocit vyhrát společně.“
Pády a defekty, nedojetí… Štybar dokončil se Saganem
Nějakých čtyřicet hodin po triumfu v E3 Harelbeke po 204 km ve spurtu s Van der Poelem a Pogačarem, stál Van Aert znovu na startu. Jako by se nechumelilo, ano. Vlastně jen hustě pršelo… Pole už počtvrté vyráželo z Ypres, ne přímo z Gentu. Poprvé odjížděla šestice už na desátém kilometru, ale ani následující úniky, kde byl aktivní Greg Van Avermaet (AG2R Citröen) nehrály důležitou roli. Spíš pády a defekty, které postihly i obhájce Biniama Girmaye (Intermarché-Circus-Wanty).
Možná zajímavější bylo sledovat stopy válečné historie, cyklisté míjeli 41 hřbitovů padlých vojáků. I zásluhou loňského prvního vítězství afrického cyklisty Girmaye v klasice byl tento ročník věnován „africkému“ historickému tématu – účasti vojáků z Jižní Afriky… Tady se obvykle závodí až někde po 160 km, kdy čeká devět kopců.
Po úniku Van Aerta s Laportem zbyl souboj o třetí místo. Na posledním kruhovém objezdu sklouzl a naklepal si levý hýžďový steak do krvava Matej Mohorič (Bahrain Victorious). Závod útěchy rozjel Mikkel Bjerg (UAE Emirates), ale proměnil ho Sep Vanmarcke (Israel-Premier Tech) se ztrátou 1:56 minuty. Sprinteři jeli až o sedmou příčku, tu si vydobyl Alexis Renard (Cofidis). Zdeněk Štybar (Jayco AlUla) dokončil 84. s trojnásobným (spolu s Merckxem, Boonenem a Cippolinim) vítězem Peterem Saganem (TotalEnergies, oba -11:18). Třetí nejmladší účastník Pavel Bittner (DSM) cíl v premiéře neviděl, stejně jako mistr světa Michal Kwiatkowski a Filippo Ganna (oba Ineos Grenadiers), Fabio Jakobsen (Soudal Quick-Step), Mark Cavendish (Astana) a mnozí další. „Byla hrozná zima. We are fucking tired,“ shrnul tuhle štrapáci Nils Pollit (Bora-Hansgrohe) do kamer Eurosportu.
Flandry příští neděli i Roubaix tu přespříští slibují při formě Van Aerta, Van der Poela i Pogačara báječné epické epopeje.
