Organizátorům a zástupcům Českého svazu cyklistiky se na pořádání Evropského poháru podařilo vyjednat pětiletý kontrakt s Evropskou cyklistickou unií UEC. Před Šťastným tak stojí úkol posunout loňský závod na mezinárodní úroveň. Co se v dynamickém a stále živém prostředí Dolních Vítkovic za rok změnilo? A co vše krosaře o víkendu 17. a 18. prosince čeká, přiblížil Radovan Šťastný v rozhovoru.

Z Oderského poháru se letos stal už pohár evropský. Můžete popsat, jakým vývojem organizace i trať prošly?

„Cyklokrosový závod se bude v Ostravě konat druhým rokem a dá se říct, že ten minulý byl takovým nultým, zkušebním. Na základě toho a na základě zpětných reakcí závodníků, kteří si loňským závodem prošli, jsme dospěli jednoznačně k závěru, že v pořádání chceme pokračovat. A stala se taková náhoda, že jsem se jednoho dne procházel po Dolní oblasti a potkal jsem se s Janem Světlíkem, což je člověk, který má k Vítkovicím asi největší a nejbytostnější vztah. Ten mi řekl, že pokud budeme chtít dělat závod znova, rozhodně musíme projet jednou z hal. Aniž bych tušil, co nás čeká, odkýval jsem mu to. A díky tomu naše trať skutečně a naprosto unikátně prochází halou kolem vysoké pece číslo 4, z níž povede obrovský sjezd, který chyběl, a museli jsme ho vyrobit. Do haly totiž vede pracovní asfaltová rampa, ale není možné po ní vyjet a zpátky sjet, takže se musíme nějak dostat dolů. Proto nám firma HSF System Jana Hasíka vyrábí sjezd. A myslím si, že i kdyby přišla velká vichřice nebo povodeň, tato konstrukce zůstane stát. Je to totiž velmi bytelná stavba.“

Trať se od loňska trochu proměnila. Můžete popsat jak?

„Ano. V něčem bohužel, v něčem bohudík. V Dolních Vítkovicích totiž neustále probíhá výstavba nebo inovace a jednou z právě probíhajících úprav je stavba lávky na druhé straně řeky Ostravice. Ta nám ovšem úplně přetnula loňskou trať. A zrovna tu nejvíce krosovou část, takže z oné hliněné části nám zůstává palouk naproti Velkého světa techniky, který se snažíme maximálně využít a vytěžit. Bohužel do zadní části, která je cyklokrosově velmi zajímavá, kde je dokonce i krásná úvozová cesta ve tvaru U rampy, se letos vůbec nedostaneme. Příští rok ale nebude problém se do těchto prostorů vrátit. Na druhou stranu se dostaneme až k ulici Frýdecké, to znamená, že nás na vlastní oči uvidí tisíce řidičů, kteří pojedou ve směru od Frýdku-Místku na Ostravu.“

Jaká jsou další zajímavá místa trati? Vloni byla asi nejnáročnější písečná pasáž.

„Tato pasáž bude i letos, počítáme s ní. Je to taková velmi pestrá část trati, kdy se závodníci dostávají do písku, což není takový ten klasický hrubý stavební, ale je to velmi jemný písek používaný na plážový volejbal. A na toto místo v Dolní oblasti se vysypává. Není zrovna příjemné se na tomto písku vozit na cyklokrosovém kole. Je to strašná dřina. Další věc, která letos přibyde a je velmi zajímavá, je přejezd přes koksárenské vagony, přes takzvanou Veroniku. Obrazově nám tedy oproti loňsku vzniknou opravdu velmi zajímavá místa a jediné, co nás může úplně zastavit, je totální nepřízeň počasí. A ta doufám nenastane.“

Na tříkilometrovém okruhu se navíc střídá snad pět druhů povrchu.

„To je pravda. Odstartujeme na dlažebních kostkách, přejíždíme asfalt, dostáváme se na hlínu a trávu, z ní postupně přes asfaltovou cestu a technické depo do písku. Z písku na šotolinu, ze které závodníci vyjedou na dřevěný most. To znamená, že trať se nám bude křížit, pojedeme pod mostem i po něm. A z dřevěného povrchu se dostáváme zpátky na trávu a další typy povrchu, které jsem už vyjmenoval. Opravdu je to tedy hlína, tráva, šotolina, asfalt, dřevo, písek a kostky. Takže těch druhů je dokonce sedm a jestli se tedy nepletu, tak máme snad všechno a nic jiného už asi ani neexistuje. Samozřejmě, pokud ještě nebude sníh a led. A to v prosinci být může. Co z loňska zůstává, je podle mě asi nejstrmější a nejprudší schodiště v celé české kotlině. Myslím, že nic takového nikde jinde není. Skoro bych řekl, že je to něco na pomezí tobogánu, výtahu a schodiště.“

Závod UEC Evropského poháru v cyklokrosu se uskuteční za podpory Moravskoslezského kraje, města Ostravy, HSF System, Českého svazu cyklistiky, UEC, AT Computers, Craft a Vavrys, Radioking, Bombus, Ha-vel, ARPEX Morava, Force, KCK Cyklosport-Mode s.r.o. a Jiří Team Ostrava.