Jedna z motivací pro mládež je vyrovnat se někomu úspěšnému, staršímu. Nejen že ten člověk má úspěchy ale píše se o něm, jsou odkazy na závody kde se účastní, případně na záznamy jeho tréninků. Momentálně je nejlepším Boroš, ale jeho tým a média kolem cyklistiky se tváří že pupkem světových výkonů je soutěž zvaná TOI TOI Cup. Kde naši skutečně prohrávají na celé čáře. V době kdy jsou už i pro hobby jezdce dostupné měřiče tepů, wattů a deníky kde je možné sledovat nárust či pokles sportovní výkonosti. Navíc jsou známé hodnoty wattů pro rekreační ježdění a zrovna tak i vrcholové. Tím chci říct je v tomto směru daleko jednodušší sledování a určování tréninkových objemů, intenzit a tedy potřebných hodnot. Ale je nepochopitelné tak jak cyklokros (cyklistiku) sleduji, že řada lidí s nejlepšíma podmínkama které je momentálně možno dosáhnout se na kole jen vozí a fotí si selfí. A když srovnám jejich wattové, tepové hodnoty s hobby jezdci keří trénuji při běžném zaměstnání. Tak mají hodnoty srovnatelné se snaživými hobby jezdci. Kdo za toto je více zodpovědný, trenér nebo jezdec??? Znám osobně lidi kteří si za posledních třicel let vydělávali a někteří ještě vydělávají cyklistikou. Řada z nich má jedno společné a to - je lepší se vozit na kole než mačkat někde osum hodin v zaměstnání. S tímto názorem jsem se před třiceti lety nikdy nesetkal. A oni se skutečně jen vozí. Tím částečně získáváme odpověd´ na to kdo je zodpovědný za dnešní stav. Jsou to trenéři a funkcionáři týmů. Kdysi jsem například tázal jednoho z repre. Proč neodjel po sobotním mezinárodním závodu konaném u nás, na ten nedělní do zahraničí. Když to cestování všichni ostatní (zahraniční) zvládli. Odpověď byla. Nemám obytňák musel bych osobním autem. Jako by snad všichni a vždy měli a mají plný servis hodný těch nejlepších. Z mého pohledu a vlastních zkušeností kdy jsem před několika desítkami let závodil a viděl kdo jak jsme se dopravovali. Ten jeho důvod považuji za výmluvu hodnou líného, nebo slušněji vyjádřeno pohodlného zaměstnance. Kterému to zaměstnavatel toleruje. Já osobně preferuji nejdříve snahu, práci a dle toho jak je to kvalitně vykonané. To jest dle výsledků, náleží odměna.

Abych pravdu řekla, tak tomu moc nerozumím. Co se týče žen, měli jsme dvě velmi úspěšné reprezentantky / když nepočítám Kateřinu Nash/. Pavla Havlíková a Martina Mikulášková úspěšně bojovali do 10.místa na světových pohárech i na MS. Nyní jsme tyto skvělé pozice vyklidili a ženská špička nám ujíždí. To samé platí i o mužích, kde jen namátkou vzpomenu Kamila Ausbuhera, Zdeňka Mlynáře, Radomíra Šimůnka, Zdeňka Štybara, Martina Zlámalíka, a mnoho dalších a dalších, nerada bych na někoho zapoměla, ale byli to osobnosti českého cyklokrosu . Dnes tu osobnost nevidím.... Přestože si myslím, že snaha českých závodnic a závodníků tady je, ale na ten svět prostě nemáme.

Nezbývá mi, než plně souhlasit se slovy pana Potockého... Prostě kdo chce mít nějaké výsledky tak prostě musí závodit v zahraničí... Platí to i o silnici. Konkurence je prostě někde jinde a jde i o jiný styl závodění...

Piratelu:.... A v zahraničí může jezdit jen ten, kdo poctivě maká, nefláká se a nestačí mu jen ne kole "jezdit". K tomu zřejmě patří i nadání. Kdo tyhle vyjmenované vlastnosti nemá, je z Belgie (Nizozemska) vypoklonkován. No a doma v ČR je pak "jednooký mezi slepými králem" Tragedie je, že jim za to ještě někdo platí.

Defekt: Plný souhlas.... dnes jsme viděli jak je na tom Český cyklokros... Tam kde končí záda... Boroš... V českém klubu konečná...

Dnes den po SP v Táboře nikdo v Elitě na startu DVV - zřejmě ToiToi je hodnotnější konkurence na posun vpřed ....

MvdP z jeho dominance jsem poněkud mrzutý. Hlavně v cyklokrosu poslední roky hodně ovlivňuje způsob závodění. A tím divácký zážitek, mám namysli to negativní, co udělá, kde je, jedeme zase o druhé místo. Ale má to i svá pozitiva, rozbil a rozbíjí zažité stereotypy o bezvýhradné specializaci. Samozřejmě není první a předpokládám ani poslední. Navíc je naprostým protipolem většiny našich sportovců. Slyšel někdo že by například některý spolukomentátor (bývalí aktivní závodník), se vyjádřil vůči našinci ve smyslu. Jo to si dojede jeden defekt nic neřeší času dost. Nebo když si našinec dojede po dvou okruzích deset metrů díru. Tak slyšíme komentář, no teď si potřebuje odpočnout, hlavně aby se nezrychlilo. Někdo z našich se dostane po startu do první skupiny s následujícím komentářem. Jo musí se tam dobře zabudovat a neztratit kontakt . . .. No a když z ní couvne nikdo z fanoušků není překvapen víc než komentátor se slovy. No škoda . . . . hned odůvodní proč se tam už nevrátí. Prostě to nejde :-)))) Ale tak to není u ostatních závodníků ani komentátorů. Navíc je téměř pravidlem že když se někomu mimo čechů podaří dojet do stíhané skupinky většinou jde hned na špic a nástup, davaj dopředu. On totiž pro většinu "závoďáků" je cyklokros zajímvej protože se závodí jen hodinu a proto stačí . . . . . To je přeci veřejný tajemství :-)) No a jak to vypadá tak mnoho lidí, nových nastupujících generací odmítá zkušenosti starších. "Trenéry" nevyjímaje. A sami ještě nezjistili že cyklokros není teréní časovka ale závod mnoha krátkých nástupů, intervalů, které člověk musí dokázat opakovat. po celej závod. Začíná se lidově řečeno na doraz, pak je třeba zrychlit a na kone několika násobně špurtovat.