Van Aert měl platnou smlouvu do roku 2026, ale nyní platí na neurčito, takže by už neměl nikdy nikam přestoupit. Spokojenost je evidentně na obou stranách, ačkoliv Belgičan nemá úplnou volnost na všech závodech, kterou by bezpochyby v některých konkrétních sestavách získal. „Wout je samozřejmě fantastický jezdec se skvělými výsledky. Je to všestranný jezdec, sprinter, klasikář, časovkář a v nejlepších dnech vyhrává i horské etapy, jako bylo jeho slavné vítězství na Mont Ventoux na Tour de France. Ale kromě toho se stal skutečně nepostradatelným článkem našeho týmu. Je to vůdce a týmový hráč. Je to jezdec, díky němuž se i ostatní v týmu stávají lepšími, už jen díky jeho rozhledu a charismatu. Jsme s ním nesmírně spokojeni a naštěstí je to oboustranné,“ říká Richard Plugge, ředitel týmu.
„Nemusel jsem dlouho přemýšlet, když tento vznikl,“ pokračuje Van Aert. „Především proto, že ve Visma-Lease a Bike pracujeme s těmi nejlepšími lidmi a nejlepším vybavením. Společně se neustále snažíme zlepšovat, což znamená, že se neustále rozvíjíme individuálně, ale i jako tým. Tomu vděčím za mnoho úspěchů, opravdu to děláme společně. Ale kromě toho se v tomto týmu cítím jako doma, což je pro mě velmi důležité. Tento tým je jedinečný, vyhovuje mi už pět let a chci, aby to tak zůstalo. Proto jsem se rozhodl zůstat tady navždy, a to je opravdu dobrý pocit.“
Van Aert po pádu na koleno na španělské Vueltě musel ukončit sezónu a stále se nevrátil do sedla svého kola, dokonce se musí při chůzi opírat o berle. „Daří se mi dobře, ale dva týdny po pádu jsem stále o berlích. Koleno bylo celkem poškozeno, ale myslím, že se vrátím na kolo celkem brzo. A rozhodně pojedu nějaké cyklokrosy, ale ještě není jasné kdy,“ dodává.
Ukázalo se, že zranění z Vuelty bylo vážnější, než se původně zdálo, ačkoliv si nic nezlomil. „Bezprostředně po pádu mě to tolik nebolelo. Viděl jsem sice velkou ránu, ale hlavně jsem chtěl pokračovat dál, protože jsem měl co bránit. Ale na kole přišla strašně silná bolesta musel jsem zastavit. Bylo to těžké. Trvalo několik dlouhých minut, než jsem konečně mohl v sanitce dostat nějaké léky proti bolesti.“
„Ve Španělsku jsem se zpočátku dozvěděl dobré zprávy, nic jsem si nezlomil, jen stačilo vyčistit ránu a zašít. Ale nakonec přišla na řadu poměrně agresivní antibiotika. Protože jsme chtěli být opatrní, musel jsem ve Španělsku zůstat o několik dní déle,“ vysvětluje Van Aert pro deník Het Nieuwsblad.
Po návratu do Belgie lékaři zjistili, že kloub v koleni je pohmožděný. „Proto jsem měl tak velké bolesti a proto bylo tak těžké se o nohu opřít. Deset dní jsem nemohl nic dělat, jen ležet na pohovce. Nemohl jsem se hýbat a potřeboval jsem velkou pomoc. Bylo to zase frustrující. A pak jsem také dostal střevní chřipku. Minulý týden byl asi nejsmutnější v mém životě,“ směje se třicetiletý cyklista.
Zranění by se však už nemělo zhoršit a Van Aert plánuje návrat k cyklokrosům. „V zimě mě určitě uvidíme v terénu. Může se to zdát daleko, protože stále kulhám, ale ve skutečnosti teď odpočívám dříve než v normální sezóně. Pokud se mi také podaří začít opět trénovat dříve než obvykle, mohlo by být dokonce reálné objet pěkný počet krosů.“
