Po předčasném konci na Renewi Tour odjel Van der Poel do Španělska, kde se intenzivně připravoval především na obhajobu světového titulu, ale evropský šampionát má pro něj také svůj význam. „Na toto mistrovství Evropy jsem trénoval stejně jako na své další cíle, samozřejmě bych chtěl vyhrát,“ řekl na tiskové konferenci před nedělním závodem v Belgii.
Na Renewi Tour se praštil kolenem o řídítka na svém časovkářkám speciálu a musel se pár dní šetřit, ale nic vážnějšího z toho naštěstí nebylo. „Ve Španělsku jsem pak absolvoval hlavně delší tréninky. Tam šlo všechno perfektně, jsem spokojený s tím, jak na tom momentálně jsem,“ povídá lídr nizozemského národního týmu.
Evropský titul už získal na horských kolech, v roce 2019 byl nejlepší na trati v Brně, ale na silnici to ještě nestihl. Obhajoba duhového trikotu je sice lákavější, ovšem v Hasseltu je pravděpodobnost vítězství o něco větší a motivace tedy Van der Poelovi nechybí. „Je to přece jen šampionát a pěkný dres, který se tam dá získat. Takže jsem na toto mistrovství Evropy trénoval stejně jako na své další cíle. Samozřejmě bych v neděli rád vyhrál. Taková šance se naskytne jen jednou za rok.“
Očekává se hromadný dojezd a závod by měli kontrolovat především domácí Belgičané, kteří mají v sestavě své dva nejlepší printery Jaspera Philipsena a Tima Merliera. Ale špičkových sprinterů je v závodě víc, například Italové spoléhají na Jonathana Milana, Dánové na Madse Pedersena a také Nizozemci mají šanci díky Olavu Kooijovi. To z Van der Poela dělá v podstatě outsidera. „Je těžké odhadnout, jak velké mám šance. Proto jsem chvíli váhal, zda se zúčastnit, protože pravděpodobnost sprintu je vysoká. Ale stejně je to den závodění navíc a ten limburský okruh může být zrádný,“ připomíná fakt, že na trati jsou i dlážděné úseky a krátká stoupání.
Van der Poela mrzí, že v závodě chybí jeho velký rival Wout van Aert, který by na kostkách mohl být spojencem v útoku. „Je to škoda, protože jsem předpokládal, že Wout by ve střední části trati útočil. Byl by to příjemný spojenec.“ Když se nevytvoří nebezpečný únik, nebo se závod nerozpadne na malé skupiny, Van der Poelův závod tím nekončí, jeho role se změní na domestika - rozjížděje sprintů pro Kooije. „Ano, i na tom jsme se s Koosem (Moerenhoutem, nizozemským reprezentačním trenérem, pozn. red.) dohodli.“
„Pokud nebudu mít šanci na vítězství, určitě chci ve sprintu odvést svůj díl práce,“ dodává jasně.
Pokud by to v Belgii nevyšlo, ještě je tu Curych. Už za dva týdny se totiž jede světový šampionát a Van der Poel obhajuje titul. „Ale nemyslím si, že bych tam byl jasným největším favoritem,“ říká upřímně. „Ještě jsem tu trať neprozkoumal. Každopádně se zdá být hodně těžká, ale není nepřekonatelná. I když bude hodně záležet na průběhu závodu. Moje šance jsou ale menší než loni.“
Nizozemec kvůli Curychu zhubnul a podle Remca Evenepoela, který s Van der Poelem občas trénuje, je obhájce titulu jedním z velkých favoritů. „Doufám, že má pravdu,“ usmívá se Van der Poel. „Tvrdě jsem pracoval na tom, abych duhový dres obhájil.“
Mezi evropským a světovým šampionátem stihne etapák Okolo Lucemburska, poté už bude pouze reprezentovat, a to nejenom na silnici. „Světový šampionát bude za normálních okolností také mým posledním silničním závodem v této sezóně. Týden poté mě však ještě čeká gravelové mistrovství světa v Lovani. Zatím není úplně jisté, že tam pojedu, ale určitě je to jedna z možností.“
