KM TRADING CZ trophy 2024, závod určený jak pro špičkové amatérské závodníky, tak pro širší cyklistikou veřejnost veškerého pohlaví a věku, se uskutečnil uplynulou sobotu s centrem v Jiříkově.

Z Jiříkova do Rumburku, kde 7. září odstartuje známý Zeleňák, to je coby kamenem dohodil. Stejně tak je z Rumburku kousek do Krásné Lípy, kde se na jaře odjel další ročník Pekla Severu N°1, aby o den později navázalo v nedaleké České Kamenici Peklo Severu N°2.

Taková koncentrace silničních závodů pro amatérské a hobby jezdce – a v případě Pekel Severu i profesionály – v jednom nevelkém regionu je nejspíš nebývalá. Chvalme tedy nejen Hospodina, ale hlavně ty „hrdiny a blázny“, kteří jsou ochotni a schopni do organizace takových podniků investovat energii, čas a nadšení!

V případě KM TRADING CZ trophy je takovou osobou Tomáš Fanderlik. Pochopitelně je to onen lídr a tahoun, který by se ale bez pomoci dalších nadšenců – kterých se v Jiříkově na organizaci podílelo přes šedesát – neobešel.

Než se ale k Tomášovi dostaneme, věnujme se vlastnímu závodu. Výsledky lze dohledat na www.stopnito.cz. Tam zjistíme, že se odstartovalo ve dvou vlnách. Ta první, což byli muži 18 až 49 let, jela 4 okruhy, zbytek světa 3.

Jelo se na okruhu Jiříkov – Rumburk – Království – Jiříkov. STRAVA zaznamenala na jednom okruhu 16,7 km s převýšením 263 metrů. Takže žádná rovina, ale ani žádný vrchařský extrém. Z Jiříkova až k odbočce na Království, s výjimkou zkratky přes Rumburk, po silnici první třídy s odpovídajícím povrchem. Zkratka do Království úzká, ale hladký asfalt, pak až do Jiříkova silnice nižší třídy, ale nic rozsekaného, tudíž OK.

Hlavní kategorie měla zabezpečenu trasu plovoucí uzávěrou, luxus. Ti vzadu už v provozu, ale vesměs – a mluvím z vlastní zkušenosti – bez zásadnějších potíží. A na to, že ony odhadovaná 4% řidičů, co je pro ně cyklista jen obtížní hmyz, který jim ukrajuje vteřiny z jejich života, k jehož konci se horempádem řítí – jsme asi všichni zvyklí. I když nejspíš ne smíření.

Zvláštností bylo, že se na startu objevil značný počet německých cyklistů. Jednak je na hranici z Jiříkova „vidět“, a jednak byl závod součástí Lausitzcupu.

Po čtyřech okruzích dorazila do cíle jako první dvojice. Za ní další dva. V dresu domácího UNLIMITED KM TRADING CZ, jejichž dresy se to na startu jen hemžilo, nejlepší na 8. místě. A pak tam byl jeden, co už sice úplně nevyhrává, ale jak bylo vždy jeho zvykem, nechal na trati všechny své dostupné síly. A ty stále stačily na pódium.

Nechali jsme si tedy přímo od kluků popsat závod.

Tomáš Gdula, Integray L27 Cycling Team, 2. místo: „Průběh byl poměrně jednoduchý. Už během prvního okruhu jsme zůstali na čele v menší skupince, kde nebyl nikdo z početného týmu UNLIMITED, takže jsme dobře spolupracovali a o pořadí jsme si to rozdali v posledním prudkém stoupání. Odjeli jsme tam ve dvou, já se pokusil ještě nastoupit v krátkém brdku, ale vytvořil jsem si jen malý náskok. Do stoupavého závěru v Jiříkově jsem si Vojtěcha Slavíka - který jak mi po závodě řekl je hlavně bajker a tahle houpavá trať mu mimořádně vyhovovala - přivezl v háku a ve spurtu byl lepší. Co se týče trasy, byla lepší než ta loňská a i výživnější. Zabezpečení bylo pro nás dokonalé.“

Jaroslav Hradecký, Sport Import, 4. místo: „Odjeli jsme poměrně brzo, jelo se stále intenzívní tempo. V posledním kopci se to rozdělilo na dvě dvojice. Já zůstal společně s německým závodníkem, kterého znám ze závodů v Německu. Je to spurtér, který závod moc netvoří a čeká, aby uplatnil svou nejsilnější stránku. A to se stalo i v sobotu v Jiříkově. Trasa byla moc pěkná, celá akce byla v rámci obdobných závodů zorganizována a zabezpečena velmi dobře.“

Jardovi je 28 let, je z Ústí nad Labem a pracuje jako fyzioterapeut na místní poliklinice. Sídlo Sport Importu je až u Brna. „Za Sport Import jezdím už čtvrtým rokem, s firmou spolupracuji ještě delší dobu. Jezdím na materiálu, s kterým obchodují, zázemí mám velmi dobré. Takže není důvod se poohlížet po nějakém týmu v blízkém okolí. Cyklistice se věnuju 10 let, týdně odjezdím plus mínus 15 hodin. Největší úspěch? Asi 2. místo na Krušnotonu.“

Jakub Andrš, UNLIMITED KM TRADING CZ, 8. místo: „Cyklistice jsem se věnoval od 15 let v jablonecké Kooperativě. V juniorech jsem se dostal až do reprezentace. Po přechodu do mužů jsem ještě zkoušel pár let jezdit. Pak přišlo normální zaměstnání, rodina, děti. Trénuju, jak mi čas dovolí, dá mi to mezi 350 až 400 km týdně. Tady jsem se k závodům dostal po 8 letech a vůbec jsem nevěděl, co od sebe mohu čekat. Sám jsem byl překvapený, že se mi dařilo v pohodě držet vepředu, ve skupině za odjetou pěticí. S touhle zkušeností bych neváhal zapojit se do rozhodujícího úniku. Ale to je samozřejmě jenom „kdyby“. V posledním okruhu jsem si ze 7členné skupiny nastoupil, zůstal jsem ale sám a to jsem úplně nechtěl, tak jsem počkal a ve spurtu mi to dalo na konečné 8. místo. Mám z toho velkou radost!“

I Jakub, kterému jeho civilní zaměstnání u HZS Libereckého kraje dovoluje občas zajít na brigádu do libereckého Kolokrámu, byl s organizací a tratí spokojený: „Naprosto super. Na tenhle druh závodu dokonalé zabezpečení. Prostě perfektní!“

Jakub Svoboda, Kolokrám, 3. místo 40-49 let: „Znáš to, padesátka na krku, firma, v podstatě nonstop práce, rodina, takže většinou po práci dvě hodiny večer. Hlava by chtěla, tělo už trošku dělá potíže. Ale snažím se udržovat v kondici. Organizovat dneska závody je náročné. Pořadatelům z UNLIMITED KM TRADING CZ se to podařilo velmi dobře. Od výběru trasy, přes zabezpečení až třeba po občerstvení. Tím, že je obecně málo závodů, tak i na takových se schází velmi dobrá konkurence. Trasa byla přiměřeně obtížná. Někteří organizátoři se snaží vybrat extrémně těžké trasy, což není úplně ideální. Pak tam po 10 km je po závodě a každý jede za sebe. To ale není případ KM TRADING CZ trophy. Mám pro závod jen slova chvály.“

To byli tedy závodníci. A nyní tedy onen „blázen a hrdina“ Tomáš Fanderlik:

Tomáši, nejspíš sis oddechl? Jaký podle tebe tedy byl druhý ročník?

Oproti minulému roku jsme už malinko věděli, do čeho se to řítíme. Jen se musela měnit trasa, a tak vlastně všechna opatření, povolení a podobně se musela projít a udělat znovu. Nakonec to myslím stálo za to a podle ohlasů opravdu většiny závodníků a to i těch, kteří odjeli spoustu jiných závodů, se trasa povedla. Z Německa přišly také kladné ohlasy, a tak bych řekl, že jsme začali pěknou tradici zde ve Šluknovském výběžku.

Osvědčila se změna trasy, bude příště návrat k původní?

Jednoznačně ano, navíc projíždíme několika městy čtyřikrát, tak i fanoušci můžou sledovat vývoj závodu. Na příští rok máme nápad, jak nalákat širokou veřejnost a ještě zatraktivnit náš závod. Na trasu prvního ročníku se už vracet nebudeme.

Uspokojila tě účast závodníků?

Ano, náš závod je o dost jiný, než masové závody o několika stech závodníků. Neděláme to komerčně. Takže ano, ale chtěli bychom ještě tak o 50 závodníků více, ovšem trasa má své limity, takže 150-200 závodníků je úplný strop.

Nějaké výhrady k bezpečnosti? 

To je vždy největší oříšek asi každého organizátora. Jednoznačně se mně osobně uleví po závodě, když dostanu hlášení, že všichni závodníci, pořadatelé a ostatní účastníci silničního provozu jsou v pořádku. Dva ročníky bez jediného incidentu je snem každého pořadatele.

Byla potřeba zdravotnická služba, nějaké pády, všichni odjeli zdrávi?

Absolutně všechno v pořádku. Jen mému synovi Davidovi se udělalo na začátku závodu zle, ale vyřešilo to po závodě lékařské ošetření a podepsalo se to jen na jeho výkonu. O ničem jiném nevím.

Viděl jsem tě sdělovat informace a udílet pokyny lidem z motorek a ve žlutých vestách.

Strašně moc chci poděkovat všem, kteří se na pořádání podíleli!

Bez podpory firem a institucí to nejde. Tak jim udělejme i tady malé píár.

Úplně největší zásluhy má společnost KM TRADING CZ, náš generální partner. Dále města Rumburk, Šluknov, Jiříkov, Tisk Šedivý Krásná Lípa, Proprojekt Rumburk, Hasičské sbory Šluknova, Rumburku a Jiříkova, jakož i Stravování Holec s.r.o.

Co tě vůbec motivuje k pořádání takové akce?

Od malička sportuju, i když cyklista jsem nikdy nebyl, to si vybrali oba synové. A vím, že nejde jezdit jen po závodech, a tím pádem jen brát. Je nutné to vyvážit a udělat i něco pro dobrou věc. Závody v poslední době ubývají a pořádají se jen masové výdělečné akce. Tak prostě u nás to je jinak a hlavně je to pro nás zábava.

Máš zpětnou vazbu od účastníků, zkus pár příkladů.

Asi nejsilnější je, když za vámi přijde závodník s bohatou historií a řekne krásná trať a cíl byl ve spurtu poctivej. Ano, byl to Jakub Svoboda. Z Německa přišlo přes Facebook poděkování od několika týmů a i organizátor Lausitzcupu byl spokojený. 

Co ze zkušeností z letošního závodu se promítne do příštího ročníku?

Asi vše, ale budeme pracovat na pár zlepšeních. Jedním z nich je vylepšit přenos závodu a možná s komentářem odborníka. Dále ještě chceme zdokonalit zabezpečení trati. No a pak tady máme tajné plány, které zveřejníme na začátku roku.

Držíme palce!