Zdeněk Štybar po pěti letech strávených v cyklokrosovém týmu Fidea přestoupil v roce 2011 do špičkového silničního týmu Quick Step a prožil v něm dalších dvanáct let. Za tu dobu posbíral celou řadu skvělých úspěchů. V cyklokrosu to byly především tři tituly mistra světa. Z těch silničních, v nichž se 18x postavil na stupínek nejvyšší, připomeňme jen ty z nejvýznamnějších: Okolo Beneluxu (Eneco Tour), Strade Bianche či Omloop Het Nieuwsblad (na snímku níže) a E3 Classic.
Absolvoval 32x některou z pěti monumentálních klasik, přičemž 9x se dokázal umístit do desítky nejlepších, z toho dvakrát mu jen těsně uniklo vítězství na Paris-Roubaix. Vysloužil si nominaci na 9 Grand Tours, okusil každou z nich. Nejčastěji jel Vueltu, kde vyhrál etapu, a i na Tour dokázal jednu etapu získat pro sebe.
Počínaje covidovou sezónou 2020, kterou začal v argentinském San Juanu svým dosud posledním vítězstvím a v níž dokázal dojet v srpnu na Strade Bianche na 6. a v listopadu ve 14. etapě na Vueltě na 3. místě, začal jeho výsledkový sestup a nezastavil se ani po jeho letošním přestupu do týmu Jayco AlUla.
Sezónu začal na přelomu ledna a února na Saudi Tour, kde měl především týmové úkoly, a pak měly přijít jeho chvíle na jarních klasikách, kterých absolvoval 13, proložených etapovým závodem Tirreno-Adriatico. Jenže potíže z předešlého roku se prohlubovaly a výsledky se nedostavily.
Proto po Amstel Gold Race v půlce dubna přišlo na řadu vyšetření v nemocnici a následná operace stehenních tepen na obou nohách. "Problém zůstával dlouho bez povšimnutí, protože jsem měl každý rok několik dobrých výsledků,“ řekl Zdeněk pro nizozemský WielerFlits, přičemž odkazuje na 7. místo na mistrovství světa v roce 2021 v belgickém Leuvenu a 2. místo tamtéž při Tour of Leuven o rok později (viz snímek).
"Takže jsem si myslel, že je to čistě kondiční problém. Až do loňského Okolo Polska, kde se mi jelo opravdu špatně. Tehdy jsem s jistotou věděl, že něco není v pořádku."
Po operaci následovala 4měsíční rehabilitace a závodní pauza. „Směl jsem znovu začít trénovat až po dvanácti týdnech. I tak uzdravení probíhalo mnohem lépe, než lékaři předpokládali."
K závodům se vrátil v druhé polovině srpna při Arctic Race, na nějž navázala Renewi Tour (Okolo Beneluxu), které přinesly novou naději. Jenže bezprostředně po belgickém etapáku ho po únoru podruhé v sezóně skolil covid a další tři týdny nemohl trénovat. „Jsem v nejhorší kondici, v jaké jsem kdy byl,“ nechal se slyšet pro nizozemský web.
Smlouvu na další rok nemá, a přestože by on sám rád ještě pokračoval, vypadá to, že sehnat angažmá se jeví jako méně pravděpodobné. "Po operaci jsem měl velkou motivaci, cyklistika mě stále baví, ale bohužel to dopadlo jinak.“
Tým Zdeňka poslal na závěr sezóny do Číny na Tour of Guangxi, závod nejvyšší kategorie, kde se schází všechny World týmy a celkem velmi dobrá konkurence, zvláště sprinterů. Pravděpodobně ho čekají především týmové úkoly a pak konec sezóny. Bude to tedy opravdu i konec profesionální kariéry?
„Uvidíme. Je ale velká pravděpodobnost, že to bude můj poslední závod,“ řekl Zdeněk v rozhovoru pro WielerFlits.
Zároveň ale vyjádřil vůli se co nejlépe připravit na cyklokrosové mistrovství světa, které začátkem února hostí jihočeský Tábor.
